Až se však na nás vylije shůry Duch, tehdy se z pouště stane sad a sad se bude za les počítat. (Izaiáš 32,15)

Rodina a Boží vůle II.

Rodina a Boží vůle II.

V první části článku jste se mohli dočíst, že Bůh má pro každého z nás dva úkoly, jeden z nich zjevuje ve Starém zákoně a jeden v Novém. Už jsme si řekli, že ze Starého zákona vyplývá, že Bůh si přeje, abychom zakládali rodiny, lépe řečeno klany. Nyní se podíváme, co k tomu dodává Nový zákon.

Ještě jednou to zopakuji: Nový a Starý zákon nestojí proti sobě, ale doplňují se navzájem. To, že něco ze Starého zákona se už v Novém neopakuje, neznamená, že už to neplatí. Spíš naopak. Znamená to, že Ježíš mluvil k lidem, pro něž bylo učení Starého zákona naprostou samozřejmostí, takže nemusel nic vysvětlovat. To, že Ježíš nevyučoval o důležitosti rodiny, tak vůbec neznamená, že rodina přestala být důležitá.

Pokud lidé začnou vytrhávat některé verše z Nového zákona a nakládat s nimi, jako by znamenaly zrušení Starého zákona, tak často vznikají extrémní a sektářská učení, a ti, co se jimi řídí, se často chovají úplně bláznivě a jako bez rozumu.

Existují křesťané, kteří berou verš: „Kdo má rád otce nebo matku více než mne, není mě hoden; a kdo má rád syna nebo dceru víc než mne, není mne hoden.“ (Mt 10:37) a vykládají ho tak, že rodina už není důležitá, jen služba. Pak se stává, že lidé vůbec nezaloží rodinu, nebo svou rodinu zanedbávají, nepracují a věnují se jen službě. Výsledkem je, že jejich rodina se rozpadne, děti nechtějí mít s křesťanstvím nic společného, žena je nešťastná a ovoce z takové služby také nebude.

Nemůžeš ale takhle hodit za hlavu celý Starý zákon. V tom kontextu musíš vidět i Ježíšova slova. Co tím tedy Ježíš vlastně myslí? Ne to, že nemáš mít rodinu, ani že se o ní nemáš starat, ale že cílem celé tvé péče o rodinu není rodina sama o sobě, ale služba Bohu. Ve Starém zákoně bylo cílem založit rodinu a vychovat jí podle hodnot Zákona, v Novém zákoně je cílem, aby z tvé rodiny byli Boží služebníci, zakořenění v církvi.

Ještě jinak se to dá vysvětlit takhle: Tvá rodina pro tebe nemůže být důležitější než Bůh. Co tím myslím? Dám ti příklad. Znám lidi, kteří sice chodí do sboru, ale své děti neposílají na mládež, protože mají zrovna nějaké kroužky. To už je špatně. Nemůžeš mít své děti tak rád a tak se jim snažit vyhovět, že upřednostníš jejich zábavu a rozvoj před následováním Boha. Důležitější než jestli tvé dítě bude umět hrát hokej nebo hrát na housle je, aby bylo v církvi, aby si našlo věřící kamarády, bylo pod vlivem Božího slova a vytvořilo si vztah ke sboru.

Co je pro tebe důležitější? Rodina nebo Bůh? Když to správně pochopíš, bude ti fungovat všechno. Bůh říká skrze proroka Agea: Nemáš nic z toho, co děláš, protože je ti jedno, že Boží dům je v troskách a staráš se jenom o svůj dům. Pokud budeš budovat Boží dům, Bůh postaví dům tobě.

Je správné, že děti chodí na kroužky, z dětmi si máš hrát, povídat si s nimi, jezdit na výlety, musíš je samozřejmě taky živit, tudíž musíš chodit do práce, ale tvou prioritou musí být Bůh. Výchova dětí a budování rodiny musí probíhat s tímto cílem na zřeteli. Tvá rodina je jen jednou z oblastí tvé služby Bohu. Musíš se svým dětem věnovat, musíš je vychovat, ale celou výchovu musíš podřizovat Boží vůli. Nemusíš se bát, že když děti budou dvakrát nebo víckrát týdně několik hodin v církvi, tak o něco přijdou. Právě naopak, získají pevný základ ve vztahu s Bohem, na kterém budou stavět po celý život.

Děti se nejvíc naučí příkladem. Pokud na tobě vidí, že Boží dílo je pro tebe důležité, budou to tak brát taky. Když vidí, že se do sboru těšíš, že máš rád své bratry a sestry, že o nich mluvíš jen v dobrém, budou si taky myslet, že chození do církve je něco super. Je úplné bláznovství, když křesťané přijdou z bohoslužby a doma pomlouvají bratry, sestry, pastora, chvály…, a ještě horší je, když to dělají před dětmi. Pak se diví, že děti vyrostou a nechtějí chodit do sboru. Není divu! To jim pak budeš zbytečně moralizovat. To, jak se chováš, má větší vliv, než co říkáš.

Ne každý může být chválič nebo pastor, ale všichni můžou přijít každou sobotu nebo neděli do sboru i s celou rodinou. To je služba úplně pro každého. Já jsem se nikdy neptal dětí, jestli by chtěly jet do sboru. Pro ně to bylo úplně automatické. Je neděle? Jedeme na bohoslužbu.

Kdybych měl shrnout celý odkaz jednou větou, řekl bych: Dej si za cíl žít tak, aby se od tebe děti naučily, že ta nejlepší a nejdůležitější věc na světě je sloužit Bohu.

Zdroj: milost.cz, 7.2. 2017

 


Zpět na zprávy