A to svědectví je toto: Bůh nám dal věčný život a ten život je v jeho Synu. (1. Jan 5,11)

Historie sboru

Pokud jste rodiči a Vaše ratolesti jsou již „náctileté“, jistě chápete, jak rychle čas letí. Ještě nedávno jste kupovali plenky. Najednou Vaše děti nosí ze školy vysvědčení nebo dokonce brzy vyletí z hnízda. Náš sbor existuje již čtvrt století a tak jsme prožili něco podobného. Však si přečtěte, jak to všechno bylo.

V tomto období si připomínáme 25. výročí vzniku našeho sboru. V roce 1991 jsme byli jedním ze zakládajících sborů Křesťanských společenství. Do roku 2002 jsme působili jako občanské sdružení a díky změně zákona jsme byli v roce 2002 registrovaní jako církev, a v našem městě byl zřízen Sbor Křesťanské společenství Prostějov. Úzká spolupráce s Kresťanskými spoločenstvami na Slovensku a sborem HIT Gyülekezete v Maďarsku nás v polovině roku 2012 dovedla k registraci nové církve – Církve víry. Za 25 let své existence náš sbor prošel různými etapami.


1988 – 1989

Počátky našeho sboru spadají ještě do dob komunismu – roku 1988, kdy se na Prostějovsku k Ježíši obrátilo několik lidí, kteří v tehdejší těžké době začali kázat evangelium. Mezi prvními, kteří slyšeli evangelium, byl náš současný pastorský manželský pár Radomír a Marie Hasovi. Poprvé slyší evangelium od svého známého, který je od té doby často navštěvuje a vypráví jim o Bohu. Radek vydává svůj život Bohu před Velikonocemi v roce 1989, Majka pak o něco později.

Hasovi otevřeli svůj byt pro službu Pánu. Začínají se u nich pravidelně scházet lidé, kteří také hledají Boha. Do roka skupinka narostla asi na 10 osob a prostory pavlačového tmavého bytu už nestačí. Tak se pravidelné skupinky a modlitby přesunují do sklepních prostor Farního sboru Českobratrské církve evangelické na náměstí U kalicha v Prostějově, kde jim zázemí poskytnul tehdejší farář, který s „mladými nadšenci“ sympatizoval. Změna politického režimu v Československu umožnila vyjít s evangeliem do ulic města, přicházejí noví a noví lidé. Byt Hasových v centru města se využívá ke křtům a setkávání služebníků.


1990 - 1991

V těchto letech se v naší církvi pravidelně schází na 30 lidí. Sklepní prostory U Kalicha přestávají vyhovovat, a tak odcházíme do bývalého Agitačního střediska KSČ na sídlišti Šárka. Tehdejší hlad po křesťanství a duchovnu mezi lidmi nás vede k aktivní evangelizaci. Otevírá se prostor v bývalém kině OKO k promítání filmu Ježíš a evangelizacím na středních školách. Mnozí z „náctiletých“, kteří se v té době obrátili k Bohu, se stali zavázanými služebníky pro práci na Božím díle v Prostějově. V současné době už mají své vlastní děti a předávají jim víru v Boha.


1992 - 1995

V roce 1992 se opět stěhujeme do nových prostor a tentokrát do Kulturního a společenského centra na Komenské ulici. Vzniká několik domácích skupin, kde se v týdnu schází lidé a společně se modlí za různé potřeby. V tomto období se dvakrát účastníme konference v Karlsruhe, kde přijímáme skrze osobní službu Dereka Prince, Lestera Sumralla a dalších mnoho dobrého.

Do prostějovského sboru jezdí sloužit a kázat evangelizační skupiny z Prahy, ze Švédska či USA. Jako kazatelé k nám přijížděli John Joppe a John McFarlane z Německa, Graham Truscott z Nového Zélandu, Roger Harsh, Larry Keaton, kteří se přistěhovali do ČR z USA, a mnozí další. Mládež společně s evangelizačními skupinami vyjíždí evangelizovat do okolních měst a vesnic – Vyškova, Boskovic, Kroměříže, Kostelce na Hané a dalších. V kinosálech měst a vesnic promítáme evangelizační filmy, podporujeme i děti z dětského domova. Téměř každý týden kážeme evangelium na prostějovském náměstí. Při jednom kázání Johna McFarlana v roce 1995 se poprvé na shromáždění v Prostějově vylévá nová vlna Ducha svatého. Lidé jsou při kázáních nadpřirozeně naplňováni radostí a osvobozováni.

Pokud spočítáte, ve kterém roce se nacházíme, tak jsme právě začali povinnou školní docházku. Už máme slabikář a do školy máme svobodný přístup. Na vyučování s námi chodí čím dál tím více žáků a všeobecné nadšení přivádí další a další děti pod jednu střechu. Učíme se a nové poznatky nám přinášejí radost. Pojďme se společně podívat, co se dělo dál...


1995 – 2005

ARCHA

V roce 1995 od města pronajímáme dům na Plumlovské ulici, který kompletně na vlastní náklady rekonstruujeme. Záměrem je zde provozovat sociální práci. Během týdne se zde začínají scházet domácí skupiny. V prostorách je kancelář, společenská místnost a dva byty pro sociálně potřebné. Část domu jsme využívali do roku 2011. „Plumlovská“ slouží také jako středisko pro pomoc narkomanům, sociálně slabším a vyloučeným skupinám. Tato činnost je financovaná z darů členů sboru a částečně i z dotací státu, města a kraje. Sociální práci vedl Radek Hasa, který se věnoval i přednáškám na školách s protidrogovou prevencí. Na tomto projektu jsme spolupracovali se sdružením Podané ruce, městem Prostějov, Olomouckým krajem a MŠMT.


Děti

Usilovně se věnujeme práci s dětmi. Už od roku 1993 pořádáme, mimo jiné, letní tábory pro děti, pravidelně se táborů účastní asi 40 dětí. Několikrát během let měníme i naše tábořiště. Místa, kde stojí tábor je např. Baldovec, Kladky nebo v poslední době Černá Hora u Blanska. Po roce 2000 se práci s dětmi věnuje několik služebníků, kteří děti seznamují také s Božím slovem. Děti vedeme ke křesťanským konzervativním hodnotám. V posledních letech jsme též navázali spolupráci s mezinárodní křesťanskou organizací Royal Rangers.


1996 – 2000

Druhá polovina devadesátých let byla pro nás kvůli vnitřním problémům obdobím stagnace. V roce 1997 jsme po skončení činnosti Harvest International Ministries získali velký evangelizační stan. Nabídka využití stanu řadě českých sborů se nesetkala s pozitivním ohlasem, využíváme jej pro evangelizaci ve Vyškově, Olomouci či Konici. Přesto zůstávají volné kapacity. Naše pozornost se proto obrací na Slovensko, kde oslovujeme Gabriela Minárika, pastora v Popradě. Ten nás s radostí přijímá a dává nám také kontakt na horlivce pro evangelium, pastora Jaroslava Kříže z Banské Bystrice.

Z Prostějova vyráží v letech 1998-2001 o letních prázdninách několik týmů služebníků, kteří si berou dovolenou, aby pod vedením Radka Hasy mohli pomáhat s péčí o stan a evangelizací na Slovensku. Díky vzájemné spolupráci s pastorem J. Křížem děláme stanové evangelizace na Slovensku a v místních sborech jsme dobře přijímáni. Evangelizace se stanem stála u zrodu dnes dobře fungujících sborů v Žiaru nad Hronom, Brezně, Martině, či Žilině.

Koncem roku 2000 náš sbor opouští tehdejší pastor, rozhodl se pro jiný životní styl, který nebyl slučitelný s konzervativními křesťanskými hodnotami.

Už je nám dvanáct! Jsme na druhém stupni základní školy. Dochází ke konfliktům se spolužáky i učiteli. To se stává. Určitě jste někdy byli na třídních schůzkách a museli nějaké problémy řešit. Hlavně všechno přestát, udržet se ve škole a nezapomenout na slabikář. Číst už umíme velmi dobře a věnujeme se nejen škole, ale i dalším aktivitám. Náš okruh přátel se rozrostl, máme přátele i v zahraničí a jeli jsme je navštívit. Otevírají se nám nové dveře, protože hlavní učitel ze školy odešel. Už jste někdy začínali znovu?


V těchto letech jsme také vydávali sborový časopis, jmenoval se Dobrý pastýř.

V roce 1996 jsme nahráli naši první audiokazetu s chválou, jmenovala se Archa 96. Kazeta se nahrávala v rádiu Proglas a jedna píseň se dokonce nějakou dobu držela na přední příčce v hitparádě rádia, než ji překonala skladba „Když se zamiluje kůň“ od pana Svěráka.


2001 – 2006

V roce 2001 nastává nová etapa našeho sboru. Začínáme úzce spolupracovat se sborem v Banské Bystrici a jeho pastorem Jaroslavem Křížem, a skrze něj postupně navazujeme kontakty na maďarskou církev HIT Gyülekezete. Dostává se k nám systematické vyučování Božího slova. Pastor J. Kříž k nám začíná častěji dojíždět. V roce 2001 také probíhá poslední stanová evangelizace na Slovensku v Bratislavě, při prudké bouři je roztržen stan. Při zpáteční cestě do Prostějova se Radek rozhodl přijmout pozvání k účasti na letní biblické škole v Banské Bystrici. Při bohoslužbě, na které kázal německý pastor Ekkehard Hoefig, přijímá Radek Hasa povolání do služby pastora.

Od roku 2001 do současnosti se církev věnuje vyučování Božího slova, umocňuje se také chvála. Pravidelně jezdíme do Banské Bystrice na konference a semináře zaměřené na vyučování, kde se setkáváme s velkým množstvím křesťanů. Slovenští pastoři v čele s Jaroslavem Křížem pravidelně slouží v našem sboru. Tato spolupráce umožnila pozvání i mezinárodně uznávaných služebníků.

Měli jsme příležitost hostit a být pod obdarováním těchto služebníků: Carlos Jimenéz, Marilyn Neubauer, Dr. Peter Gammons, Joe Ferreyra, Dr. Bill a Dr. Anne Moore, Ian McCormack, Mark Zechin nebo Jesús Tax s rodinou. Kázalo a sloužilo u nás také několik kazatelů a učitelů Božího slova z maďarské církve HIT Gyülekezete. Znovu se posiluje evangelizační aktivita sboru, pořádáme i kurzy Alfa. Začínáme systematicky vyučovat Boží slovo formou sobotních biblických škol.

V roce 2002 nahráváme další chvály, tentokrát je to CD s názvem Vinný kmen a následující rok vydáváme CD s názvem Proměnils.


Olomouc

Ve druhé polovině devadesátých let se součástí našeho sboru stává i necelá desítka věřících z Olomouce, kteří pravidelně do Prostějova přijíždí na nedělní bohoslužby. Po stanové evangelizaci zakládáme v Olomouci naší první misijní skupinu. Někteří bratři a sestry z Prostějova jezdí pravidelně každý týden na skupinky do Olomouce. V roce 2001 na naše požádání vysílá pastor Jaroslav Kříž misionáře, jež se má věnovat práci v Olomouci. Je jím Martin Mazúch s manželkou Mirkou a jejich dětmi. Prostějovský sbor v počátcích manžele Mazúchovi podporuje, oni zase s věřícími dojíždějí na bohoslužby do Prostějova o nedělích a několik služebníků z Prostějova pod vedením R. Hasy v týdnu podporuje pravidelné úterní shromáždění v Olomouci. Olomoucké věřící jsme propustili v roce 2005, Martin Mazúch se stal pastorem nového sboru, tehdy ještě v rámci Církve Křesťanská společenství. Od roku 2012 je olomoucký sbor spolu s námi součástí Církve víry.

Už je nám osmnáct! Jsme plnoletí a máme řidičák. Naše sestra Olomouc se osamostatnila, však už je tam pěkná třída spolužáků. Divíte se, proč sestra? Název města Olomouc je v ženském rodě. Vidíte, jak se vyplatí číst Logos...vzděláte se nejen v historii, ale i místopise. Zajímá vás, co bylo dál? Žádná nuda ani šeď...


2007 - 2012

V roce 2007 se prostějovská církev opět stěhuje. Nové prostory nacházíme v areálu bývalé Vitany na okraji města, které nám umožňují uskutečňovat bohoslužby podle našich potřeb a bez časových omezení. Pokračujeme ve vyučování Božího slova i kázání evangelia, tak jako to bylo v předchozím období.


Hradec Králové

Mezi členy prostějovského sboru patří do roku 2006 také manželé Petr a Petra Šakarovovi. Petr hraje profesionálně lední hokej za prostějovský hokejový klub a s celou rodinou se aktivně zapojuje do církevního dění. Po ukončení Petrovy profesionální hokejové kariéry se Šakarovovi stěhují do svého rodiště - Hradce Králové. V roce 2007 otevírají svůj nově postavený dům pro pravidelné domácí skupiny. Z Prostějova k nim pravidelně jezdí sloužit manželé Hasovi s ostatními služebníky. V roce 2008 počet křesťanů na domácí skupině narostl natolik, že se přesunují do větších pronajatých prostor. Každý druhý týden máme společnou nedělní bohoslužbu v Prostějově a po krátké době Pán přidává další věřící a brzy je třeba započít v Hradci Králové i nedělní bohoslužby. Na podzim roku 2011 je Petr Šakarov ustanoven pastorem sboru. Hradecký sbor podporuje práci sboru v Praze.

I náš bratr Hradec se osamostatnil. Na starých SPZ Hradce Králové uvidíte zkratku HK. To je také zkratka Hongkongu, čínské ekonomické velmoci. Podle statistik je český Hradec Králové jedním z měst v České republice, kde se nejlépe žije. Dobře si náš „brácha“ vybral a osvědčil se. Přejeme mu, ať se mu daří nadále.


Z Kuřimi do Brna

V roce 2006 se na pastora Radka Hasu obrátila také křesťanská skupina z Kuřimi s prosbou o spolupráci a podporu. Nejprve se skupina křesťanů schází v jedné domácnosti v Kuřimi. Po několika měsících je natolik velká (a je v ní mnoho věřících z Brna), že koncem roku 2006 začíná v Brně fungovat bohoslužba každé úterý. Modlitební nasazení členů misijní skupiny a jejich zavázanost v pravidelném dojíždění každou neděli do Prostějova Bůh potvrzuje a práce v Brně se úspěšně rozrůstá. V červenci 2012 byl v Brně ustanoven samostatný sbor Církve víry a v únoru 2013 jsme v Brně započali i pravidelné nedělní bohoslužby. Pastorem sboru je Radek Hasa, který již několik let neúnavně do Brna dojíždí kázat a sloužit.


Církev víry

V roce 2011 se pokojně rozcházíme s Církví Křesťanská společenství a v květnu 2012 získáváme registraci nové církve – Církve víry – od ministerstva kultury. Vznik Církve víry je logickým vyústěním naší úzké spolupráce se slovenskými Kresťanskými spoločenstvami a církví HIT Gyülekezete v Maďarsku. V létě roku 2012 je ustanoveno prvních jedenáct sborů Církve víry po celé České republice. Od roku 2012 se setkáváme s ostatními členy a příznivci Církve víry na konferencích, které jsou pořádány v Praze a dalších městech v České republice.


2013 - 2014

Opět se stěhujeme. Tentokrát do prostor téměř v centru města na Svatoplukově ulici. Práce v Pánu není marná a každý, kdo je vytrvalý na svých modlitbách a půstech za náš sbor, má už teď připravenou odměnu v nebi. Také díky dárcům financí se může šířit evangelium do všech koutů naší země. Všechny evangelizace i provoz církve byly a jsou financovány z příspěvků členů církve, nejsme financováni ze státního rozpočtu ani ze zahraničí.

Naše církev funguje již hezkou řádku let, díky Boží milosti ale i proto, že se od počátku pravidelně scházíme na společných modlitbách, a investujeme svůj čas, modlitby i peněžní prostředky do zvěstování evangelia.

V roce 2014 vydáváme CD s chválou pro potřeby našeho sboru. Název je „Král zázraků“.

Další náš sourozenec vylétl z hnízda. Ještěže celou tu rodinu máme, tady na Hané a kousek dál co by kamenem alebo kamenom dohodil. Několikrát jsme změnili bydliště, ale neplete se nám to. Jsme teď blíž centru města, tedy kdo nás hledá, najde nás snadno. V Prostějově se nás teď schází více než 120 dospělých. Stále se něco děje a dít bude, hlavně ať nás co nejvíce závod doběhne. Chtěli jsme se s vámi podělit o to, co jsme během posledních let prožili. Někdy ten vlak jede dost rychle a je třeba se připoutat. S Boží pomocí jedeme dál. A jaké to bylo u vás?

2015 - 2016

V roce 2015 prožil brněnský sbor novou etapu své historie - po letech trvalých bojů došlo k velkému uvolnění - přestěhovali jsme se do nových, velmi vkusně upravených prostor na trvalý pronájem, kde se můžeme svobodně rozvíjet. Tyto prostory jsme v r. 2016 ještě rozšířili. Jako spádová oblast a studentské město přitáhlo Brno také mnoho lidí přijíždějících na zdejší VŠ ze Slovenska i odjinud. Takto přišlí mladí se i nezřídka začínají v Brně usazovat. V roce 2015 také z brněnského sboru nastoupila nová vlna studentů na Akademii Svatého Pavla v Budapešti, vybudovaly se nové přátelské vztahy a nadto se narodilo vícero dětí a tak se i druhá generace utěšeně rozvíjí.

Shromáždění v nových prostorách

V roce 2016, abychom neusnuli na vavřínech, se rozeběhla evangelizace i v rámci Brna (např. se slovenským Harvest tímem), i v nově otevřených dveřích do Třebíče, kam se přestěhovala jedna rodina. V Třebíči i v Brně se zejména díky přednáškám Dr. Vašků, Vojty Trčky a MUDr. Šáchy podařilo vytvořit okruh sympatizantů a přibylo několik nových oveček. Želízko v ohni představuje i mladá rodina služebníků, kteří se přestěhovali do Blanska, kde chystají misijní půdu. I rok 2017 bude rokem misie a nově otevřených dveří. V Třebíči se od ledna již rozeběhla regulérní skupina. Sečteno, podtrženo - Rosteme.