Živá církev v Hradci Králové

 

Hradecký sbor má své počátky v roce 2007. Tehdy se bývalý profesionální hokejista Petr Šakarov s rodinou vrátil do své domoviny a přinesl s sebou čerstvý vítr Ducha Svatého. Petr často říká, že si nikdy nepředstavoval, že by právě on mohl být pastorem a kazatelem. Znáte to, člověk míní, ale Bůh má s námi svoje plány. Jsme rádi, že Petr i jeho manželka Petra poslechli Boží vedení a vstoupili do této nelehké služby.

O úplných počátcích sboru (tehdy ještě misijní skupiny Hradec Králové) už jeden článek v Logosu vyšel a my se na minulost nedíváme jako na ty „báječné staré časy“, ale jako na odrazový můstek. Nežijeme minulostí, ale jdeme stále kupředu. Chceme se s vámi podělit právě o to aktuální, co nám Bůh ukazuje a jak jedná v životech lidí v našem sboru.

 

Pastor Petr často vyučuje o spojitosti moci Ducha Svatého, společné modlitby a jednoty v církvi. Lidé ve sboru se od začátku velmi aktivně a v hojném počtu účastní modlitebních setkání, která v současnosti probíhají několikrát v týdnu, ochotně se připojují k pravidelným celosborovým půstům – a naše zasívání pro Boží království nese čím dál víc ovoce. Nacházíme se v období plném pohybu Ducha Svatého. Obvykle ale posun předchází potíže a o tom něco víme.

 

Už nějakou dobu jsme vnímali potřebu větších prostor pro naše shromáždění. Jestliže chceme, aby sbor rostl, je nutné učinit kroky víry, a toto byl jeden z nich. Mysleli jsme, že jednoduše opustíme stávající pronájem a plynule přejdeme na nové místo, ale situace se zkomplikovala. Řešili jsme problémy s majiteli původních prostor, náš odchod se nedobrovolně oddálil a nové místo se postupně stále méně zdálo být tím „pravým“. Nenechali jsme se odradit a pokračovali jsme v boji na modlitbách, postili se a Bůh nám otevřel dveře na místo, které nás původně ani nenapadlo. Od května máme tedy novou adresu. Scházíme se v krásných prostorách, které doslova voní novotou, a jsme mnohem blíž lidem, kteří potřebují slyšet pravdu evangelia.

Spolu s problémy kolem stěhování vyvstávaly ale i další těžkosti. Někdy se zdálo, že na shromáždění chodí míň lidí a vlastně ani není nutné se pohnout na jiné místo. Přicházely osobní problémy i útoky na služebníky v církvi. Bůh nám začal ukazovat, že je nutné se probudit, posvětit, oddělit od starého způsobu smýšlení, nově se Mu odevzdat a rozhorlit se.

Boží odpovědí na naši poslušnost i vytrvalost jsou průlomy, z nichž se teď radujeme, např. narození Esterky, jejíž rodiče podle lékařských vyšetření neměli mít děti, nebo zázračné uzdravení Katky Řehákové, které si můžete přečíst jako samostatný článek v tomto čísle Logosu. Je úžasné vidět ji zpívat chvály a povídat si s ní bez jakýchkoliv potíží. Nadpřirozené Boží jednání v životě Katky jako by uvolnilo změny i v dalších oblastech církve. Potvrdila se slova našeho pastora, který nás povzbuzoval, že jistě uvidíme zázraky, lidi osvobozené od trápení i sílící pomazání Boží přítomnosti. Uvěřilo několik nových lidí, které jsme tento měsíc mohli pokřtít. Potěšilo nás, že se obrátili i mladí lidé, což bylo už několik let naší velkou touhou a konkrétním modlitebním tématem. Začali se vracet ti, kdo už dříve sborem prošli a přicházejí také lidé, kteří už jsou nějakou dobu křesťany a hledají živou církev.

 

 

Pohyb lidí přináší také potřebu rozvíjet službu. Vznikla služba vyučování základů nově obráceným. Rádi bychom, aby z ní postupně povstala skupina mládeže. Narůstá počet dětí v dětské církvi, a tak vítáme nové posily v týmu služebníků dětem. Bůh nám dává nové porozumění tomu, jak chce jednat s dětmi i skrze ně. Je vidět, že i díky rozhodnutí přestěhovat se do větších a modernějších prostor přišel do církve svěží vítr a růst.

Hlavní oblastí, za kterou se modlíme, a která nám leží na srdci, je náš region. Chceme, aby co nejvíce lidí kolem nás bylo zasaženo evangeliem. Proto i v našem sboru vznikl tým lidí, kteří vyrážejí do ulic. Velkou inspirací pro nás je Harvest tým z Banské Bystrice, který k nám opakovaně jezdí, rozvíjí se také spolupráce s plzeňským sborem pastora Roberta Štěpána. Letos se skupina lidí z našeho sboru podílela na pouličních evangelizacích v Plzni a těšíme se, že brzy zase oni přijedou k nám do Hradce. Využíváme každou příležitost k tomu, abychom pozvali nevěřící přátele. Vidíme, že právě na základě osobních vztahů a pozvání se nejvíc lidí obrací k Ježíši.

Jsme Pánu vděční za to, že i v Hradci Králové vznikla živá církev. V minulosti ve městě byly velké sbory, ale nakonec neobstály a rozdělily se na menší skupiny, což s sebou přineslo i mnoho zraněných křesťanů mimo církev. Naší zodpovědností je nic takového nedovolit. Velkou oporu máme v pastorovi Petru Šakarovovi. Není snadné ustát tlak, který působí na služebníky stojící v čele sboru. Petr je pro nás povzbuzením i motorem, který nám nedovolí zůstat stát na místě. V době zkoušek jsme si znovu uvědomili, jak zásadní je zůstat jako Boží lid v jednotě, ukotveni na živé skále, jíž je Ježíš Kristus.

Tak bojujeme a zasíváme pro budoucnost, vyhlížíme nové výzvy i nová požehnání, která nám Bůh připravil.