Abrahámovi velbloudi a archeologové

Dva výzkumníci z Telavivské univerzity studovali velbloudí kosti, nalezené na místě starobylých měděných dolů v údolí Aravah, jižně od Mrtvého moře. S použitím radiokarbonového datování a jiných metod zjistili, že velbloudi byli poprvé využíváni při důlních pracích někdy koncem 10. století před Kr. Univerzitní učenci zároveň tvrdí, že toto je první důkaz o domestikaci velbloudů v starém Izraeli.

Bylo by to téměř 1000 let po období patriarchů, v rámci kterého se velbloudi poprvé objevili v Bibli. Snad nejznámější je příběh Abrahamova služebníka Eliezera v knize Genesis, jehož patriarcha posílá najít ženu pro svého syna Izáka. Eliezer se setkává s Rebekou, která mu nejenom podává vodu na uhašení žízně, ale napájí také jeho 10 velbloudů (Gen 24:19). Studie byla rychle využita na tvrzení, že Bible byla napsána nebo upravována dlouho po událostech, které popisuje. Například, titulek v slovenských novinách hlásal „Bible nemluví pravdu, velbloudi v ní nemají co dělat“ (SME, 14. 2. 2014) Avšak evangelikální učenci tvrdí, že toto tvrzení je přehnané.

Využívání velbloudů při těžbě mědi je důležitý objev. „ Nicméně odrazit se od toho a prohlásit, že v Izraeli nebyli velbloudi tisíc let předtím nikdy domestikováni, je přehánění,“ prohlásil Todd Bolen, profesor biblických studií na magisterském kolegiu v kalifornském městě Santa Clarita. „ Závěr je nadhodnocen.“ Přestože pro archeology a historiky je náročné vystopovat přesný čas a místo domestikace velbloudů, existují důkazy, že záznamy v knize Genesis nejsou biblickým anachronismem.

Dvě nedávné akademické práce napsané odborníky z oblasti evangelikální teologie – Konrádem Martinem Heidem, přednášejícím na Phillips university v Marburgu, Německo, a Titem Kennedym, mimořádným profesorem na Univerzitě v Biola  (jižní Kalifornie) – odkazují na dřívější zobrazení mužů, jezdících na velbloudech nebo vedoucích velbloudy, ze kterých se některá datují do raného druhého tisíciletí před Kristem. V rámci ostatních důkazů Kennedy poznamenává, že velbloud se zmiňuje v seznamu domestikovaných zvířat města Ugarit, datovaném do období starého Babylonu (1950-1600 před Kr.) „Ti, kteří se přiklánějí k teoriii o domestikovaných velbloudech z 12. století před Kr. využívaných na starověkém Blízkém východě, musí velkou část archeologických a textových důkazů buď ignorovat, nebo odmítat,“ dodává.

V rozhovoru pro křesťanský server Christianity Today Kennedy řekl, že si všiml, že archeologové pracující v Izraeli nebo v Jordánsku datují domestikaci velbloudů do pozdějšího období než ti, kteří bádají v Egyptě nebo v Mezopotámii. „Izrael nemá mnoho písemných záznamů spřed doby železné, tj. 1000 let před Kr.,“ řekl. „Takže tam není mnoho historických pramenů, které by mohli studovat. Avšak v Egyptě máme písemné záznamy až do doby 3000 let před Kr., stejně jako v Mezopotámii.“ Na základě egyptských a mezopotamských záznamů si Kennedy myslí, že domestikace se pravděpodobně děla už od třetího tisíciletí před Kr.

Také si myslí, že výzkumníci z Telavivské univerzity nejenže ignorovali důkazy mimo Izraele, ale připsali svému výzkumu přehnaný význam. „Řekli nám pouze to, že na tomto místě, kde pracovali, našli nějaké velbloudí kosti a interpretovali to jako domestikaci mezi 9. a 11. Stoletím před Kr.,“ prohlásil Kennedy. „Nic to neříká o tom, že velbloudi nemohli být používáni v okolních oblastech už dříve.“

Archeologové obvykle připomínají, že absence důkazu není důkazem absence“. Chybějící důkaz o Chetitech vedl v 19. Století k debatám o Bibli – dokud nebylo nalezeno obrovské impérium Chetitů v Anatolii. Otázky o knize Daniela se zaměřily na chybějícího prominentního Belsazára (jméno krále v 5. kapitole knihy Daniel, z biblického překladu prof. Roháčka) v seznamu babylonských králů – až dokud se nezjistilo, že Belsazár byl v skutečnosti syn a zároveň spoluvládce Nabonida.

Množství mediálních zpráv, které nekriticky převzaly zjištění archeologů, je také důkazem faktu, že tradiční archeologové a bibličtí učenci věří, že Bible byla napsána nebo sestavená v prvním tisíciletí před Kr. Jsou velmi skeptičtí ohledně jakékoli historické informace, která časově předchází toto období. Bolen si také všiml, že archeologové na Telavivské univerzitě podporují tzv. dolní chronologii pro spojené království Izraele, což snižuje význam Davida a Šalamouna a typicky nadřazuje archeologické důkazy nad biblický záznam. „Dívají se na to v souvislosti s posílením svého názoru na dolní chronologii,“ řekl.

Ironií je, že jedna z posledních kritik dolní chronologie pochází od jiného archeologa, který pracuje v témže měděném dolu Arava. On zjistil, že převážná část průmyslové těžby se pravděpodobně děla kolem 10. Století před Kr., v době vlády izraelských králů Davida a Šalamouna, a ne později, než se původně myslelo.

Zdroj: Christianity Today, 14. 2. 2014

Foto: Velbloudi v dnešním Izraeli (Izrael-tourguide.info)