Každý z nás rád vzpomíná na úžasné časy svého obrácení. Tehdy bylo všechno tak super a jednoduché. Proč to tak bylo? Když jsme se obrátili, stali jsme se dětmi – Božími dětmi. Dítě má opravdu super život, nemá žádné starosti, baví se a užívá si. Ale dítě nemůže všechno! Nerozhoduje o důležitých věcech!
Určitý čas je normální být dítětem a každý má na to právo. Ale pokud už prošel nějaký čas a ty jsi stále nedospělý a stále potřebuješ slyšet jen ty lehké věci, ničím se nelišíš od otroka.
Snažím se říci, že dokud je dědic nedospělý, ničím se neliší od otroka. Je sice pánem všeho, ale až do času určeného otcem zůstává pod poručníky a správci. Dokud jsme byli nedospělí, byli jsme i my takto zotročeni principy tohoto světa (Gal. 4/1-3).
A protože jste synové, Bůh poslal do našich srdcí Ducha svého Syna, volajícího: „Abba, Otče!“ A tak už díky Bohu nejsi otrok, ale syn, a když syn, pak také dědic (Gal. 4/6-7).
Když ses stal dítětem, stal ses dědicem, nejsi už otrokem. Dědicem jsi stále, nezáleží na tom, zda jsi dítě nebo dospělý, jsi dědic!
Dospělost je o odpovědnosti. Převezmi odpovědnost za svůj život! Bůh dal svému lidu úkoly a očekává od nás, že je naplníme.
- Získat manželského partnera a založit rodinu.
- Budovat církev (prakticky a duchovně).
- Uplatňovat vládu na zemi skrze Ducha Svatého a jméno Ježíš.
Bůh od nás, jako od svých dětí očekává, jako každý otec, že vyrosteme. Očekává, že naplníme úkoly, které nám dal.
Potom jim řekl: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, ale kdo neuvěří, bude odsouzen. Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vymítat démony, budou mluvit v nových jazycích, budou brát hady a kdyby vypili něco jedovatého, nijak jim to neublíží; budou vkládat ruce na nemocné a ti se uzdraví.“
Když k nim Pán Ježíš domluvil, byl vzat vzhůru do nebe a posadil se po Boží pravici. Oni vyšli a kázali všude a Pán jim pomáhal a potvrzoval Slovo znameními, která je doprovázela (Mk 16/ 15-20).
V nebi se Bůh se satanem už vypořádal. Ale tady na Zemi probíhá neustálý boj, válka mezi Božím královstvím a satanovým královstvím. Jsme to právě my, kdo má uplatňovat autoritu a Boží vůli na Zemi skrze Ducha svatého a jména Ježíš. Bůh to od nás očekává a dal nám k tomu všechny schopnosti.
Mnoho lidí stále žije v otroctví, i když se už stali dětmi. Stojí za tím jedna síla – Duch Jezábel. Ta brání tomu, abychom se stali dospělými a převzali zodpovědnost.
Achab byl králem v Izraeli, přes kterého Bůh chtěl uplatňovat svou vůli. Nebyl to však dobrý král. Vzal si za ženu Jezábel a odvedl lidi od Hospodina k uctívání Baála. Tím uvedl kletbu na celý Boží lid.
Achab byl typickým příkladem infantilního člověka. Velmi toužil po vinici, kterou vlastnil Nábot. Chtěl ji od něj získat. Ale Nábot byl zbožný člověk a nechtěl mu vinici dát. Achab se rozzlobil, lehl si doma do postele, nejedl a trucoval jako malé dítě. Když to jeho žena viděla, násilím sebrala vinici Nábotovi a dala ji svému muži.
Jezábel je speciální síla, která ničí autority a činí lidi infantilní a neschopné. Zejména muži jsou často spoutáni hrami, internetem, pornografií. Neplánují budoucnost, rodinu, nemají vize a plány. Baví se a chovají jako děti.
Po takové době už byste sami měli být učiteli, ale potřebujete, aby vám někdo znovu vysvětloval základní pravdy Božího slova. Jsou z vás kojenci – potřebujete mléko, a ne hutný pokrm. Kdokoli se živí mlékem, protože nepřivykl slovu spravedlnosti, je ještě nemluvně. Hutný pokrm je ale pro dospělé, to jest pro ty, kdo mají smysly zkušeností vycvičené k rozeznání dobrého a zlého (Ž 5/12-13).
Nechme už tedy úvodních řečí o Kristu a směřujme k dospělosti. Nepokládejme znovu základy – ať už je to pokání z mrtvých skutků, víra v Boha, učení o křtech, vkládání rukou, vzkříšení z mrtvých a o věčném soudu. Dá-li Bůh, vydáme se dál (Ž 6/1-3).
Bůh ti může dát všechno, ale až když budeš dospělý, převezmeš autoritu, odpovědnost a vezmeš si to! Nemusíš být dospělý hned, ale směřuj k dospělosti. Měj vize, plánuj si budoucnost.
Buď dospělým. Buď zodpovědný v církvi a služ Bohu zavázaně. Vzmuž se a snášej i špatné. Neurážej se.
Uplatňuj vládu na zemi a nikdy se nevzdávej!
„Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu!“
Odpověděl jim: „Viděl jsem, jak satan spadl z nebe jako blesk. Hle, uděluji vám moc šlapat po hadech a štírech i po veškeré síle nepřítele a vůbec nic vám neublíží (Lk. 10/17-19).
Zbabělci a infantilní lidé prohrají válku, která probíhá na Zemi mezi Božím a satanovým královstvím. Ale ty buď dospělý, obětavý člověk, který udělá něco velkého pro církev.
Uzdravuj nemocné a vymítej démony. Mrtvé křis, kaž evangelium a čiň učedníky. Osvobozuj lidi zpod vlivu démonů a vytlačuj temnotu z tohoto světa.
Buduj Boží dílo a převezmi odpovědnost ve všech oblastech.
Výsledkem pokory a úcty k Hospodinu je bohatství, sláva a život (Přís. 22/4).
Zdroj: milost.cz, 23. 10. 2017