Nový zákon má umožnit Židům modlit se na Chrámové hoře

Židé konečně budou mít povoleno modlit se na nejsvětějším místě judaismu, na Chrámové hoře v Jeruzalémě, kde stál první a druhý Chrám, což je dnes zakázáno. Předpokládá to návrh nového zákona, který chtějí společně předložit poslankyně Miri Regev z pravicového Likudu a poslanec Chilik Bar z levicové Strany práce.

Když roku 1948 vyhlásil stát Izrael nezávislost, zaútočily na něho armády arabských zemí a pokusily se jej zničit. I když se Izrael ubránil, Starého města (jeruzalémského) se zmocnilo Zajordánsko a dalších 19 let ho okupovalo. Židé tehdy neměli vůbec možnost se do Araby okupované části Jeruzaléma, natož ještě na Chrámovou horu či k její západní zdi (Zdi nářků) dostat. Po osvobození a sjednocení Jeruzaléma při Šestidenní válce roku 1967 se Izrael rozhodl akceptovat status a ponechat Chrámovou horu pod správou islámské nadace Waqf.

Součástí zachování statusu quo je také zákaz židovských modliteb na Hoře, a to nejen hromadných, ale i modliteb jednotlivců. Židé sice Chrámovou horu mohou navštěvovat, ale kdykoli muslimové vyvolají nepokoje, izraelská policie automaticky reaguje zákazem vstupu Židů na Horu.

„Neexistuje žádný důvod, aby se Židé nesměli modlit na nejsvětějším místě na světě,“ vyhlásila pro web Ynet poslankyně Regev. „Jsem pevně přesvědčena, že každý případ muslimských nepokojů na Hoře musí vést k jejímu uzavření před Araby. Premiér není jediným, kdo o věci rozhoduje, a jestliže návrh (zákona) neprojde, obrátím se na Nejvyšší soud s veřejnou žalobou, aby Židům bylo dovoleno se na Chrámové hoře modlit,“ dodala.

Zmínkou o premiérovi Miri Regev  naznačila, že očekává nesouhlas Benjamina Netanjahua se změnou statusu quo v této citlivé žádosti. Ostražitost současného premiéra, stejně jako mnohých jeho předchůdců, je dána významem, který Hoře přisuzují také muslimové, kteří ji dnes označují za třetí nejsvětější místo, hned po Mekce a Medině, přestože v Koránu je Jeruzalém zmíněn pouze jednou, a to ještě velmi sporně a nepřímo. To však nebrání pravidelným hysterickým výzvám palestinských Arabů a jejich stoupenců k „obraně mešity Al -Aksá (stojící na Hoře) před sionistickou agresí“, přičemž onou agresí jsou myšleny obyčejné návštěvy Židů na Hoře či archeologické výzkumy v blízkosti Hory a pod ní, případně oprava přístupové cesty.

Poslanec Bar zdůraznil, že smyslem zákona je, aby Židé a muslimové žili bok po boku. „Trvám na tom, že autorita Waqf nebude poškozena, ale muslimové musí pochopit, že také my máme právo se tam modlit,“ řekl. „Považuji toto svaté místo za kolébku naší existence a jestliže někdo v levici má výhrady proti židovské modlitbě na Chrámové hoře, potom může těžko tvrdit, že jiné skupiny jsou diskriminovány,“ dodal.

Autonomní Palestinská správa na návrh zareagovala podle očekávání. Zatímco zákon předpokládá možnost židovských modliteb na Hoře, arabská autonomie ihned varovala před sionistickou snahou modlit se v mešitě Al -Aksá a měnit taj její status – což je ovšem něco, co zákon vůbec nepředpokládá a proti čemuž se jeho předkladatelé také ohradili.

Předseda Palestinského výboru pro vztahy s izraelskou společností a člen Ústředního výboru Fatáhu Mohamed al -Madami prohlásil, že „palestinský lid, stejně jako arabský a islámský svět, vehementně odmítají všechna izraelská narušení svatosti islámských míst“.

Zdroj: eretz.cz (20. 5. 2014)