„Já jsem ta cesta, pravda a život,“ odpověděl Ježíš. „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. (Jan 14,6) |
Často si všímám, že křesťané mají zmatek v tom, co mají dělat oni a co dělá Bůh. Někdy se snaží dělat to, co může udělat jen Bůh, někdy zase čekají, že Bůh udělá to, co mají udělat sami. Někdy se modlí, aby jim Bůh ukázal svoji vůli v otázkách, na které už dávno odpověděl.
Bible neříká jenom to, co máme dělat my, říká i to, co v církvi bude dělat Bůh.
O Ježíšově roli v církvi Písmo říká, „A všechno podřídil pod jeho nohy a dal ho [Ježíše] za hlavu nade vším církvi, plností toho, jenž všechno ve všem naplňuje.“ (Ef 1:22)
V církvi funguje spolupráce mezi Bohem a lidmi. My děláme něco a on dělá zase něco jiného, a cílem a výsledkem toho všeho je spasení dalších lidí.
Bible přirovnává církev k domu. Základem je Kristus. Zdi jsou vystavěné z živých kamenů, což jsou jednotliví lidé, kteří se obrátili a zapojili do církve – do konkrétního sboru. Mezi zdmi vzniká prázdný „obytný“ prostor a ten Ježíš naplňuje. Čím ho naplňuje? Boží mocí, duchovními dary, pokojem, požehnáním – tím, co my nedokážeme vyrobit.
Právě v tomto se křesťané často pletou. Myslí si, že si musí zasloužit – svými posty, modlitbami, zbožností – aby s nimi Bůh vůbec byl, aby mezi nimi byla Boží moc. V Božím slově je ale pravý opak. Když se dva nebo tři sejdou, Bůh je uprostřed nich. Jakmile věřící (i dva nebo tři) začnou budovat dům, Ježíš ho hned plní. Ježíš se postará o to, aby v církvi bylo vše, co potřebujeme. Tebe se už týká jen jedna věc: abys tomu věřil.
Podívej se se mnou na další podobenství, které objasňuje ten samý princip, jen jiným způsobem. Během vyučování v Getsemanské zahradě Ježíš učedníkům vysvětluje:
„Já jsem ta pravá vinná réva a můj Otec je hospodář. Každou ratolest ve mně, která nenese ovoce, odstraňuje, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce. Vy jste již čistí pro slovo, které jsem vám pověděl. Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstává-li v révě, tak ani vy, jestliže nebudete zůstávat ve mně. Já jsem ta vinná réva, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.“ (Jan 15:1-5)
Jestli jsi technický typ, můžeš si to představit jako elektrickou síť. Ježíš je zdrojem obrovské moci a síly, my jsme spotřebiče. Spotřebič nemůže fungovat bez elektrické sítě, musíš ho zapojit do zásuvky a hned ti začne fungovat. Když strčíš mobil do nabíječky, hned se ti začne nabíjet. Na to nemusíš být ani elektrikář ani vědět, co je uvnitř mobilu.
Stejně tak působí víra. Pokud nejsi vírou připojený k Ježíši, můžeš mít schopnosti, jaké chceš, nemůžeš založit církev. Pokud by s námi nebyl Bůh, můžeme mít ty nejlepší světla, nejlepší hudbu, nejlepší budovu a církev nevznikne, ani kdybychom tu chodili po rukou nebo stáli na hlavě. Bez Boha můžeš vybudovat kynologický kroužek, ale ne církev.
Pokud jsi však vírou připojený k Ježíši, máš nevyčerpatelný zdroj ohromné moci. Nemusíš nic dělat z vlastní síly. Když zůstáváš připojený, neseš hojné ovoce. Bůh ti dá sílu, schopnosti i okolnosti, které potřebuješ, aby se tvá práce zdařila. Ty vírou uděláš svojí část a Bůh udělá zase tu svoji. Ve chvíli, kdy se odpojíš, ztratíš víru, to přestává fungovat. Víra je jako vypínač: zapneš – funguje, vypneš – nefunguje.
Ptáš se, co máš dělat? To je jednoduché, jsou to stále ty stejné základní věci, které jsou v Bibli a všichni je znají. Modlit se, kázat evangelium, pokládat ruce na nemocné… Dělej ty stejné věci, ale dělej je s vírou. Ten samý skutek můžeš dělat buď nábožně, nebo s vírou. Můžeš někomu kázat evangelium buď nábožně, protože by se mělo, nebo s vírou, že Duch Svatý se toho člověka dotýká, když mluvíš. Právě víra je to, co způsobí ten rozdíl.
Když potřebuješ vyvrtat díru do zdi, můžeš si vzít vrtačku a začít s ní mlátit do zdi. Vůbec ti to nejde, jsi utahaný, zpocený, naštvaný, nadáváš, „co je to za krám???!!!“ Pak ti někdo poradí, „musíš jí zapnout.“ „Aha…“ A funguje to. A stejně tak je to i s vírou.
Modlíš se bez víry a nic, pomodlíš se s vírou a stane se to. Kážeš evangelium už roky a nic, jednou ho někomu řekneš s vírou a obrátí se.