Rasizmus 2. část

Různé barvy, ale jedno barvivo

Barvu kůže určuje barvivo melanin. Jeho funkcí není primárně kožní buňky barvit, ale chránit je před poškozením slunečními paprsky. Ve skutečnosti nikdo nemá červenou, žlutou nebo černou kůži. Všichni máme jednu barvu, jen různé odstíny. Všichni máme stejné barvivo, všechno závisí jen na jeho množství a uspořádání uvnitř buňky.

U lidí tmavší barvy pleti jsou melanosomy, buňky obsahující melanin, o trochu větší a početnější než u lidí se světlou pokožkou. Navíc se rozkládají pomaleji a snadněji dodávají barvivo do okolních kožních buněk. U lidí světlé barvy pleti se většina barviva ztratí během procesu dělení buňek.

Genetici zjistili, že množství a typ melaninu určuje dohromady čtyři až šest genů, z nichž každý má několik variant (alel). Díky tomu může existovat široká škála odstínů pleti. Jeden manželský pár proto může zplodit potomky s různými odstíny kůže.

Trocha genetiky neuškodí

Genetická informace se předává z rodičů na potomky ve formě molekul DNA. Dítě získá přesně 23 chromozomů od otce a dalších 23 od matky. Každý chromozom pak obsahuje několik stovek genů. Ve chvíli, kdy se pohlavní buňky spojí, tak vznikne jedinečná kombinace DNA, která dělá z každého člověka originál. Všimněte si, prosím, že ve chvíli početí nevzniká žádná nová genetická informace, ale nová kombinace už existujících genů. Nikdo nemá jiné geny, než ty, které už měli Adam a Eva.

Následující ilustrace principů stojících za barvou kůže používá zjednodušené schéma, které počítá jen se dvěma geny pro melanin namísto skutečných čtyř až šesti. Představme si nyní, že písmenka A a B značí alelu (variantu) genů pro hodně melaninu, zatímco a a b znamenají málo melaninu. Každý máme všechny geny zdvojené, ve dvou alelách, dítěti předáme jen jednu z nich.

Pokud otcova pohlavní buňka nese varianty genů AB a matčino vajíčko také AB, dítě bude AABB, mající spoustu melaninu, a tedy velmi tmavou pleť. Pokud oba rodiče dodají verzi ab, dítě bude aabb, s velmi světlou pletí. Pokud otcova pohlavní buňka nese variantu AB a matčina ab, dítě bude AaBb, se snědým odstínem pleti, přibližně jako Indové nebo Arabové. Stojí za povšimnutí, že většina světové populace má opravdu snědou pleť.

Jednoduchá tabulka ukazuje, že pokud se setkají dva rodiče se světle hnědou pletí (AaBb), různými kombinacemi svých genů mohou dát vznik dětěm s velice rozdílnými odstíny pleti a to v pouhé jedné generaci. Soudě podle barvy kůže dnešních lidí, můžeme odhadnout, že Adam a Eva měli právě snědou pleť. Jejich děti a děti jejich dětí od nich mohli zdědit od velmi světlé po velmi tmavou barvu. Nezapomínejme, že ve skutečnosti je ve hře čtyři až šest genů, možných kombinací, a tudíž i odstínů, je proto mnohem více.

Co všechno zavinilo zmatení jazyků?

Děti Adama a Evy sice zaplnily Zemi, potopa však snížila světovou populaci na pouhých osm lidí. Z nich potom vznikly všechny dnešní národy a etnické skupiny. Nevíme, jakou barvu pleti měli Noemovi synové a jejich ženy, je ale jisté, že kombinací jejich genů vznikly všechny dnešní rasy. Proto by opět dával smysl scénář se snědou barvou pleti (AaBb). Díky tomu, že všichni lidé mluvili stejným jazykem a žili v podstatě na jednom místě, zpočátku zřejmě nic neomezovalo volbu manželského partnera. Pravděpodobně se tedy vznikající rasové rozdíly vzápětí stíraly, protože docházelo k neustálému míšení genů.

Až zmatení jazyků mohlo přinést změnu. V 11. kapitole knihy Genesis se dočítáme, že Bůh zmátl lidem jazyky právě proto, aby se soužití všech lidí na jednom místě stalo nemožným. Jednotlivé skupiny se tedy úžeji semkly a odcházely na vzdálenější místa, kde našly klidné místo k životu. Díky tomu se lidé rozptýlili po celém světě.

Díky jazykovým a přírodním překážkám se už lidé nemohli tak volně mísit s jinými skupinami. Celková zásobárna dostupných genů se roztříštila. V každém kmeni se nyní vytvářely nové kombinace genů jen mezi jeho členy. Rozdíly mezi členy kmene se s každou další generací zmenšovaly, a tak se nakonec vytvořil poměrně jednotný vzhled každého kmene nebo národa, který se zase lišil od typického vzhledu jiného národa. Kdybychom mohli cestovat časem zpět k babylonské věži a tam přeskupit lidi do jiných skupinek, měli bychom dnes úplně jiné rasy. Například rasu lidí se světlou kůží, drsnými černými vlasy a šikmýma očima. Nebo rasu černých lidí s modrýma očima a jemnými hnědými vlasy.

O tom, jak se rasy nakonec zformovaly a rozšířily po světě, rozhodlo více faktorů. Neznedbatelnou roli sehrály války, nemoci a různé přírodní katastrofy, které překreslovaly genetickou mapu světa. Dále tu máme různé biologické faktory, které ovlivňují úspěšnost přežití. Melanin například funguje jako přírodní ochrana proti slunci. Pokud lidé s bílou pokožkou žijí ve velmi teplém podnebí, trpí rakovinou kůže. Naopak, negativem melaninu je, že brání kůži, aby si vytvářela vitamín D ze slunečního záření. Nedostatek vitamínu D vede ke křivici a častým zlomeninám. Je známo, že černoši, kteří byli odvezeni do Anglie v době průmyslové revoluce, trpěli křivicí. I kdyby snad po pádu babylonské věže odešli nějací běloši do Afriky a černoši na Sibiř, zřejmě by tam nepřežili dlouhou dobu.

Nakonec zbývá vyjádřit se k otázkám nahozeným v úvodu článku. Uvedené vědecké i biblické důkazy celkem jasně dosvědčují, že Bůh nestvořil někoho jako černého a někoho jako bílého. Bůh stvořil dva lidi, jejichž bohatá zásoba genů umožnila velikou rozmanitost mezi jejich potomky. Druhá otázka zněla: Je špatné, když lidé různé barvy pleti uzavřou manželství? Ne, určitě to není špatné, může to ale být náročné. Nikoli však kvůli nějakým vrozeným rasovým znakům, ale kvůli kulturním rozdílům, které se vyskytují i mezi křesťany z různých zemí. Lidé si ze své rodiny a země přinášejí rozdílné pohledy na způsob trávení volného času, na vztah k širší rodině, na roli manželů a podobně. Určitě ale tyto rozdíly nejsou nepřekonatelné a zvláště ne pro křesťany, pro něž s Kristem není nic nemožné.

Článek je přeloženou a zkrácenou verzí článku z Answers in Genesis.

Zdroj: milost.cz, 3.5.2016