Sedm nejhorších chyb ve filmu Noe

Chtěl jsem mít rád tento film, dokud jsem nezjistil, že není založen na Bibli, píše J. Lee Grady, bývalý redaktor známého časopisu Charisma. Ve své recenzi poukazuje na sedm bodů, ve kterých se tvůrci filmu nejvíce odklonili od biblického podání Noemova příběhu:

Uběhl už více než týden, co jsem shlédl nový film Noe (angl. Noah) a doposud se škrábu po hlavě a opakovaně si čtu příběh z První knihy Mojžíšovy, abych si vyčistil mysl. Od filmu Poslední pokušení Krista z roku 1988 nepřišel Hollywood s výtvorem, který by až takto neuctivě zpackal příběh z Bible. Je velká škoda, že kino nevrací peníze za lístky.

Chtěl jsem, aby byl film dobrý. Mohli jsme to využít a připomenout lidem, jak Bůh před tisíci lety zničil svět potopou. Stydím se, že jsem od Hollywoodu očekával věrné zpracování příběhu. Navzdory některým velkolepým speciálním efektům, talentovanému obsazení a replice Noemovy archy ve skutečné velikosti, film je spletitý, bizarní a znevažující.

Myslím, že bychom neměli být překvapeni. Režisér filmu Darren Aronofsky pro magazín The New Yorker řekl, že tento jeho počin je „nejméně biblický film inspirovaný Biblí, jaký kdy byl natočen“. Jeho cílem po celou dobu bylo vytvořit alternativní verzi příběhu z První knihy Mojžíšovy – takovou, která je více v souladu se starobylými gnostickými herezemi než s Biblí. A když produkční společnost Paramount Pictures tlačila na Aronofského, aby film upravil kvůli evangelikálním křesťanům, odmítl.

Světlou stránkou věci je, že aspoň nyní tisíce lidí na světě vyprávějí o biblickém příběhu, který neznali. Pokud se dostanete s někým do rozhovoru o filmu Noe, doufám, že mu pomůžete porozumět rozdílům mezi skutečným příběhem a jeho zkomolenou verzí z Hollywoodu. Zde je sedm největších přehmatů, kterých se filmaři dopustili:

1. Noe nebyl vzdálen od Boha. Ve filmu od Aronofského je Noe (ztvárněný Russelem Crowem) utrápeným člověkem, který ve snu vnímá, že tajemný „Stvořitel“ (nikdy ho nenazve Bohem) plánuje zničit svět potopou. Avšak v 6. -8. Kapitole První knihy Mojžíšovy poměrně hodně prostoru zabírá přímá komunikace od Boha k Noemovi (viz 6:13, 7:1, 8:15). Noe byl blízkým přítelem Boha a rozuměl Mu.
2. Noe nepil halucinogenní čaj, aby slyšel Boží příkazy. Ve filmu navštíví Noe svého dědečka Matuzalema (herec Anthony Hopkins), který mu pomáhá porozumět, že přichází globální katastrofa. Šestá kapitola První knihy Mojžíšovy říká, že Bůh zjevil svůj plán přímo Noemovi, přesto v Aronofského verzi Matuzalem dává vnukovi pít nějaký tmavý čaj (nebo to byla káva?), aby mu pomohl slyšet Stvořitelův hlas. Nikdo nikde v Bibli si nemusel vzít drogu ani vypít čarovný elixír, aby slyšel Boha, a Noe určitě nikdy nenavštívil šamana.
3. Noemovi synové nebyli v arše bez žen. V Aronofského fantastické verzi pouze jeden z jeho synů, Šém, měl ženu (ztvárnila ji Emma Watson) – ta otěhotněla a čekala dvojčata-dívky, které, jak předpokládáme, se nakonec stanou ženami pro Noemovy zbývající syny. Cože? V Bibli přece říká Bůh Noemovi: „…vstoupíš do korábu ty i tvoji synové i tvoje žena i ženy tvých synů s tebou“ (1. Mojžíšova 6:18b, Roháček).
4. V arše nebyli žádní černí pasažéři. Aronofsky přidává filmu absurdní dramatizaci, když se zlý válečný štváč  Tubal- Cain (herec Ray Winstone) propašuje do lodě a ukryje se ve stínu nedaleko spících medvědů a kozlů. Potom se pokouší zabít Noema za pomoci jeho syna Cháma, který se hněvá, že mu otec nenašel manželku ještě předtím, než začal padat déšť potopy.
5. Noemovi nepomáhali stavět archu gigantická skalní stvoření. Aronofsky si tento podivný koncept půjčil ze židovské mystiky, podle níž padlí andělé, vyhnáni z nebe po stvoření, byli obaleni do skály a toulali se po zemi, přičemž pomáhali lidským stvořením. Ve filmu tito obři, zvaní „strážcové“, káceli dřevo pro obrovský koráb a obraňovali ho před invazní armádou. Všechno toto vytvořily velkolepé digitální efekty, ale Bible říká, že Bůh uvrhl zmiňované neposlušné anděly do podsvětí (2. Petrova 2:4), ne na Zem, a určitě nebyli posláni pomáhat lidstvu.
6. Noe nebyl nepříčetný vrah usilující se zabránit rozmnožení své rodiny. Druhá polovina filmu byla nejhorší. Po zahájení potopy muž, kterého si Bůh použil, aby zachránil všechna zvířata a člověka před zničením, rozhodne, že Bůh vlastně nechce, aby lidská rasa přežila. Stává se z něho psychopat a vyhrožuje se, že zabije dítě své nevěsty, když ho porodí! Biblický Noe by nikdy nebránil rozmnožení lidstva, protože porozuměl, že on i jeho rodina byli pověřeni, aby naplnili zemi (1. Mojžíšova 9:1).
7. Potomci Adama neuchovávali hadí kůži jako rodinné dědictví. Postava Noema působí vyloženě strašidelně, kdykoli vytáhne hadí talisman. Tyto scény ukazují, že Aronofsky postavil svůj film ani ne tak na biblickém příběhu, jako na gnostických spisech. Před několika stoletími někteří židovští mystici vyučovali, že Bůh z První Mojžíšovy knihy byl skutečně smolař a satan byl lepším bohem. Podsouvá myšlenku, že Noe potřeboval satanovu pomoc, ne Boží.

Na konci příběhu o potopě v První knize Mojžíšově Noe shromáždí rodinu kolem oltáře na bohoslužbu a oni vstoupí do smlouvy s Bohem. Nicméně ve filmu, dříve než vyjde duha, si Noe omotá hadí kůži okolo svého ramene a požehná jím svou rodinu. Podobným způsobem je celý tento film zabalen do hadí kůže – a proto budu příště mnohem opatrnější, když nějaké hollywoodské studio bude chtít nalákat křesťany, aby si koupili lístky na další „biblický“ kasový trhák.

Zdroj: Charisma, 10. 4. 2014 (autor J. Lee Grady)

Foto: Upoutávka k filmu Noe / Noah (internet)