Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatku. (Žalm 23,1) |
Přesto ve svém twitterovém příspěvku novinář umění Lee Rosenbaum popsal 13 krát 16 palcovou skálu z roku 830 před Kr., připomínající nosála (zvíře žijící v Africe) nebo slona, jako „vlídnou“.
Co je významné na tomto kameni - vystaveném v Metropolitním muzeu umění v rámci exhibice „Od Asýrie k Ibérii na úsvitu klasického věku“ - je jeho nápis: představuje nejstarší mimo-biblickou referenci na dům Davidův.
„Není pochyb, že nápis je jedním z nejdůležitějších artefaktů, doposud nalezených ve vztahu k Bibli,“ napsal Eran Arie, kurátor izraelské a perské periody v izraelském muzeu, do katalogu výstavy.
Jak se očekává od kamene starého téměř tři tisíciletí, tabulce chybí podstatné části, a Arieho překlad zbývajících 13 řádků textu je plný značení o nejasnostech a přídavků v závorce. Co je jasné, že aramejsko-damašský král Chazael se vychvaluje zabitím 70 králů, včetně králů z Izraele a z „domu Davida.“ (Toto okrouhlé číslo, podle názorů učenců, je pravděpodobně nafouknuté, i když Chazael měl reputaci jako nemilosrdný a úspěšný.)
Přerušené části v kameni však neschovávají spojení „bytdvd“, nebo dům Davida, nápis, který zůstává „absolutně neporušený a zřetelný,“ říká Ira Spar, profesor historie a starobylých studií v Ramapo College v New Jersey a výzkumník v asyriologii v Metropolitním muzeu.
Odborníci na nápisy a bibličtí historici se téměř jednoznačně shodují, že písmena „bytdvd“ (čti hebr. jako bajtdávid) znamenají dům krále Davida podle Spara.
„I když je jasné, že král David byl králem v Izraeli, archeologická evidence ohledně velikosti jeho království zůstává nejasná,“ říká.
Avšak i bez této evidence rabín David Wolpe, autor knihy „David: Rozdělené srdce“ (2014) říká, že mezi učenci je téměř jednoznačný konsenzus o existenci Davida. Avšak „velikost a rozsah jeho království“ byly pravděpodobně mnohem menší, než se myslelo.“
Zdroj: Jerusalem Post, 16. 12. 2014 (zkráceno)
Foto: Starověký kámen s nápisem Dům Davida (MEIDAD SUCHOWOLSKI/ JTA)