Ukrajina truchlí nad ztrátami, zatímco násilí se stupňuje

Ukrajina vyhlásila den národního smutku za 25 obětí zabitých v poslední vlně násilí, která zasáhla zemi. Tisíce členů bezpečnostních sil pokračují v zásazích, demonstranti se připravují na další den konfrontace. Z Kyjeva se vysílají ohromující výjevy násilí, jaké nebylo vidět za posledních 20 let od vyhlášení nezávislosti. Mnozí se obávají krvavé občanské války.

V noci z úterý na středu byla velká část protestního tábora v centru Kyjeva v plamenech. „Myslím, že dnes, po tom všem, lidé skutečně povstanou,“ řekl jeden demonstrant. Okolo desetitisíc příslušníků vládních sil obklíčilo demonstranty, zatlačili na ně a nakonec převzali kontrolu asi nad třetinou Náměstí nezávislosti. „Je to vskutku děsivé,“ řekl další demonstrant. „Nedokážeme pochopit, jak může vláda až tak nenávidět svůj lid. Ale na druhé straně, není to děsivé tady, protože když přijdete na Náměstní nezávislosti, je zřejmé, že lidé jsou tu sjednoceni a že zůstanou až do konce.“

Během noci protivládní demonstranti bojovali kameny a Molotovovými koktejly s policií vyzbrojenou omračujícími granáty, gumovými projektily a vodními děly. Další den byli demonstranti zpět na náměstí připraveni na nový boj. „Toto je poslední válka, poslední šance pro nás,“ řekl demonstrant jménem Mykola. „Jestliže teď všechno necháme tak, všechno se pokazí.“

Krize v zemi začala v listopadu loňského roku, kdy ukrajinský prezident odmítl obchodní dohodu s Evropskou unií. Demonstranti chtějí užší vztahy s Evropou, zatímco prezident se přiklání k ruskému prezidentovi Vladimírovi Putinovi. „Myslím, že Putin by byl rád, kdyby byla Ukrajina pod jeho vedením,“ řekl Steve Weber, který stojí v čele kanceláře CBN pro Ukrajinu. Weber vysvětlil, že z pohledu Kremlu, Rusko nemá žádné hranice. „Existuje spojení mezi Kazachstánem a Běloruskem a Ruskem, něco jako hospodářská konsolidace, a on by tam chtěl také Ukrajinu,“ dodal.

Ukrajina získala nezávislost od bývalého Sovětského svazu v roku 1991 a od té doby si národ hledá svoji pravou identitu. Východní polovina země je do značné míry prorusky orientovaná. Západní strana je zase proevropská a současná krize jen zdůraznila tyto divize.

Církve různých denominací využívají protesty jako příležitost hlásat pravdu a naději do národní politické krize. Zorganizovaly 24hodinová modlitební bdění a mnoho evangelizačních akcí. „Nestydíme se mluvit o Bohu, nestydíme se mluvit o Ježíši Kristu. Ve městě Majdane jsme vylepili plakáty s nápisy „Modlete se k Ježíši“ a „Ježíš má budoucnost našeho národa.“

Ještě ve středu ráno Steve Weber uveřejnil na Facebooku mezinárodní prosbu o modlitby za Ukrajinu. „Musíme se modlit za to, že přijde úplně nová generace lidí, kteří skutečně chtějí sloužit a být lídry ve vládě, a ne pro osobní prospěch, ale pro dobro lidu,“ napsal.

Zdroj: CBN News (George Thomas), 19. 2. 2014

Foto: Euromajdan v Kyjeve (Wikimedia Commons; Nessa Gnatoush)