Až se však na nás vylije shůry Duch, tehdy se z pouště stane sad a sad se bude za les počítat. (Izaiáš 32,15) |
Stříbrný poklad datovaný do dob biblického exodu objevili ještě minulé léto američtí a izraelští archeologové na Abel Beth Maacah, 35 akrovém vršku v nejsevernějším místě Izraele. Abel Beth Maacah, což znamená „louka domu Maacah“, bylo v biblickém Izraeli významné místo (viz např.. 2. Sam. 20:15,19).
Mezi objevenými nálezy se nachází pět úplných stříbrných kruhových náušnic, tři fragmenty stříbrných náušnic, tři stříbrné ingoty a pokroucený kus stříbra – a to vše uvnitř malého džbánu z období před 3200 lety. Je to jeden z 20 stříbrných pokladů, které doposud objevili v Izraeli.
„Džbán a jeho obsah pocházejí zřejmě z konce pozdní doby bronzové nebo rané doby železné, 13. století před Kr., tj. z doby biblického exodu a putování pouští, což opisují hebrejská Písma,“ uvedl Robert Mullins. Ph. D., docent biblických studií na Azusa Pacific University v univerzitním tiskovém prohlášení. Mullins vedl v létě vykopávky v Abel Beth Macah spolu s Navou Panitz- Cohen, Ph. D., z Institutu archeologie Hebrejské univerzity a s téměř 40 členy týmu z různých univerzit a jiných institucí.
Mullins pro agenturu Tazpit uvedl, že objev stříbrného pokladu „byl naprosto neočekávaný“.
Podle něho biblické texty ukazují, že v jistém období mohlo být Abel Beth Maacah hlavním městem aramejského království (2. Sam. 10:6,8 a 1. Kron. 19:6). První biblická zmínka o městě se nachází v 2. Knize Samuelově v kontextu výzvy na vzpouru proti králi Davidovi. Vzhledem na jeho strategickou polohu jako města strážícího severní vstupy do Izraele se město zmiňuje na dvou dalších místech v Bibli. První zmínka se nachází v 1. knize Králů, kdy ho Ben- Hadah z Damašku začátkem 9. století před Kr. porazil (1. Král. 15:20), a později v 2. Knize Králů, když bylo město dobyto neo-asyrským králem Tiglat- Pileserom III. (2. Král. 15:29).
Pro Mullinse, který učí 13 let v jeruzalémském univerzitním kolegiu na Mount Zion, jsou vykopávky v Abel Beth Maacah „vysněným místem už více než čtyři desetiletí“. „Jestliže je nějaké místo v Izraeli, které jsem chtěl vždy odkrývat, tak je to právě toto,“ řekl Mullins pro agenturu Tazpit. Upřesňuje, že částečným důvodem je, že Abel Beth Maacah je výborným místem pro studium charakteru interkulturních interakcí v starověku mezi Aramejci, Izraelity a Féničany.
Abel Beth Maacah je posledním významným místem, specificky zmíněným v Bibli, které mohou dnešní archeologové zkoumat. Jigal Jadin, který tam chtěl iniciovat vykopávky už v padesátých letech, se nakonec rozhodl vykopávat Hazor v severní Galilei, k čemuž ho inspiroval článek o důležitosti tohoto archeologického místa publikovaný v jistém odborném časopise.
Vykopávky v Abel Beth Maacah pod patronátem Azusa Pacific University budou pokračovat také toto léto; Mullins a Panitz- Cohen budou pokračovat v práci, kterou začali r. 2013 s týmem archeologů a učenců z Cornell Univerzity, Trinity Evangelical Divinity School a Indiana Wesleyan University. I když Mullins neví, co toto léto (2014) nalezne, očekává bohatou historickou zkušenost. „Těším se na prohlubování našich znalostí z historie a z náboženských zvyklostí místa ve všech jeho časových obdobích – včetně toho, které se shoduje s obdobím krále Davida a s neslavnou vzpourou Šeby,“ (viz. 2. Sam. 20) řekl pro agenturu Tazpit.
„Nikdy nevíte, co najdete. To je na archeologii zábavné. Máte velké sny.“
Zdroj: Breaking Israel News, 27. 2. 2014, viz Také aktualizovaná webová stránka archeologického místa abel-beth-maacah.org
Foto: Nalezený stříbrný poklad (Breaking Israel News – Gabi Laron/ HUJI)