Z Gazy vysídlení Židé jsou připraveni na návrat

Jedna z farmářek z prvních usedlíků, kteří vytvářeli židovské komunity v Gaze, vysídlené roku 2005, říká, že má řešení pro současný konflikt V Gaze: obnovení Guš a Katifu, bývalých židovských sídlišť v Gaze.

Anita Tuckerová, zakladatelka Netzer Hazani, prvního z 23 měst Guš Katifu, v rozhovoru pro rádio řekla, že nejen ona je připravena vrátit se do Gazy, ale věří, že 90% z původních 8700 obyvatel požádá o návrat. Tuckerová také tvrdí, že kdyby izraelská vláda povolila znovuvybudování Guš Katifu v Gaze, Izraelci by v řadách čekali na návrat. Tuckerová je v současnosti komunitní vůdkyně a pomáhá většině bývalých obyvatel Katifu žít společně ve městech mimo Gazy. „Jediným řešením pro nás je vrátit se zpět a začít znovu,“ říká, čímž poukazuje na ostřelování Hamasem z Pásma Gazy.

Tuckerová byla hostem v rozhlasové relaci „Investigativní rádio Árona Kleina“ v newyorském rádiu AM 970 The Answer. „Nejen já bych se chtěla vrátit. Myslím, že kolem 90% lidí z Guš Katifu by se tam vrátilo, určitě druhá generace. Myslím si, že mnozí lidé by čekali v řadě na návrat domů,“ řekla Tuckerová Kleinovi. „Samozřejmě, první věcí, kterou je potřeba udělat, je vyčistit oblast od těch, kteří nás chtějí zabít,“ dodala.

Nastínila plán, podle kterého by izraelská armáda „vyčistila oblast“ od Hamasu a jiných protiizraelských džihádistů a jejich podporovatelů, po čemž by následoval návrat původních gazských Židů. Prohlásila: „Pokud bychom to udělali správně a převzali tu oblast, ti, kteří nás chtějí zabít, také mají být zabiti, takové jsou pravidla světa. Když vás někdo chce zabít, musíte ho zabít dříve. Pokud chtějí odejít na jiné místo, klidně to mohou udělat. Pokud chtějí se mnou žít v míru, jsem ochotná začít znovu a všichni bychom byli šťastni, kdybychom se mohli vrátit a vybudovat tam nové města.“

Tuckerová s manželem Stuartem žili a farmařili v Guš Katifu téměř 30 let, dokud je nevyhnali během izraelského stažení z Gazy v roce 2005. Vzpomíná, jak přišli do Gazy na prázdné písečné duny a od místních Arabů jim bylo řečeno, že půda se nedá obdělávat. „Když jsme tam přišli, byly tam jen prázdné písečné duny,“ řekla Tuckerová Kleinovi. „A jediní, koho jsme na těchto prázdných dunách potkávali, byli arabští sousedé, kteří nám říkali, že se tu nic nedá pěstovat. Podle jejich tradice se tato oblast nazývá prokletá země a poslední, kdo tu vůbec žili, byli patriarchové Abrahám a Izák,“ pokračovala. „Tak jsme začali vysazovat ve sklenících. Měli jsme obchodní smlouvu na pěstování rajčat pro export do Spojených států. A tyto úplně prázdné a neplodné pískové duny se změnily na kvetoucí, životaschopné komunity.“

I když se Tuckerová ostrými slovy vyjadřovala o těch v Gaze, kteří podle ní mají nepřátelskou mentalitu, popisovala také, jak židovští pionýři v Gaze, včetně ní, obnovili území pro Palestince, z nichž mnozí pracovali na židovských farmách a v sklenících. Říkala, že když izraelská vláda napojila Guš Katif na elektrickou a vodovodní síť, byli to lídři katifské komunity, co trvali na připojení také pro místní Araby. Vysvětlovala, jak farmáři z Guš Katifu pomáhala místním Arabům přejít z primitivních farmářských postupů na moderní zemědělství a hovořila i o svém přátelském postoji vůči palestinským zaměstnancům v jejích sklenících.

Varovala však, že Islamisté v Gaze mají konečné řešení sahající za hranice Izraele, které zahrnuje celou západní civilizaci. „(Oni) říkají: chceme se zbavit nejen Izraele, ale chceme si podmanit celý svět, nevěřící, Židy a také křesťany. Mluví velmi jasně. My jsme vlastně jediní, kteří váhají.“

Zdroj: WND.com, 11. 8. 2014 (s audionahrávkou)

Titulní foto: Guš Katif v Gaze před vysídlením (wnd.com)