Začíná Studená válka mezi Izraelem a EU?

Izrael nepodepíše žádné nové dohody s Evropskou unií, dokud bude trvat unijní bojkot Judeje a Samaří. Oznámil to předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu, který tak reagoval na nařízení EU, zakazující jakékoliv kontakty s izraelskými společnostmi a institucemi, operujícími za hranicemi příměří z roku 1949.

Podle dosavadní představy EU by musel Izrael a také každá izraelská osoba nebo instituce ve smlouvě s EU nebo  jejím členským státem výslovně prohlásit, že smlouva se nevztahuje na území Judeje a Samaří, „východního Jeruzaléma“ a Golanských výšin a ty že nejsou součástí Izraele.  Současně nařízení od 1. ledna 2014 zakazuje jakoukoli spolupráci s izraelskými osobami na těchto územích.

Netanjahu, který postoj EU ihned odmítl, o věci rokoval s ministryní spravedlnosti, ministrem průmyslu, obchodu a práce, ministrem financí, ministrem zemědělství, ministrem vědy a technologií a náměstkem ministra zahraničí. Po setkání premiér prohlásil, že „Izrael nepodepíše smlouvy s EU, dokud nařízení o hranicích z roku 1967 zůstane v platnosti“.

V průběhu diskuze bylo odsouhlaseno, že Izrael se obrátí na EU a bude se snažit získat přesnější objasnění důsledků bojkotu. Přítomní se shodli, že nařízení Unie vážně poškozuje diplomatický proces mezi Izraelem a Palestinskou arabskou autonomií.

Smysl izraelského rozhodnutí vysvětlil v armádním rozhlase Zeev Elkin: „Máme velmi velký zájem na pokračování spolupráce s Evropou, ale nemůžeme podepsat některé nové věci, které se Evropané snaží do dohod přidat.“

„Jestliže trvají na hranicích (příměří s Jordánskem) před rokem 1967, potom mluvíme o velmi velké části (hlavního města) Jeruzaléma, včetně v Jeruzalémě se nacházejících podniků moderní technologie, včetně velkých společností. Podle nových navrhovaných pravidel Unie bude diskvalifikovaných mnoho izraelských osob, které dosud odmítané nebyly,“dodal.

Tento týden se na Vysokou komisařku Evropské unie pro zahraniční politiku Catherine Ashtonovů obrátilo několiksetprávníků z Izraele a mnohých dalších krajin světa se žádostí, aby EU svůj záměr zrušila. Právníci argumentují okupovanými územími – protože v čase, kdy je Izrael roku 1967 získal, ani nikdy předtím, na nich neexistoval žádný stát „Palestina“, kterého území by Izrael začal „okupovat“.

Izrael už na evropský bojkot částečným způsobem reagoval, když ministr obrany Moshe Yaalon nařídil Koordinátorovi vládních aktivit na Územích, aby odmítl žádosti EU o spolupráci, týkající se částí Judska, Samarie a Gazy.

Pokud evropský bojkot Judeje a Samarie zůstane ve své současné podobě, potom může mít velký vliv na účast Izraele na programu Horizon 2020, což je evropský program na podporu inovací, vytváření pracovních míst a posílení ekonomického růstu. Izrael jej jedinou zemí mimo EU, která byla přizvána k plné účasti. Izraelský příspěvek do programu by měl během 7 let činit okolo 600 miliónů eur, ale přínos by měl činit 1,3 až 1,5 násobek vkladu. Za současné situace je však účast Izraele – včetně přínosu, který by z izraelské participace plynul zase Unii – ohrožena.

Podle izraelských analytiků přinese bojkot značné škody také palestinským Arabům, kteří ve značném množství pracují v izraelských podnicích v Judeji a Samarii, kde si vydělají výrazně více než v podnicích arabských. Jestliže bojkot donutí izraelské firmy přesunout výrobu do hranic „vnitřního Izraele“, tj. do hranic z let 1947 až 1967, potom tito Arabi samozřejmě přijdou o práci.

Vláda v Jeruzalémě doufá, že Unie znění prohlášení, které podle její představy mají podepisovat izraelské osoby při smlouvách s evropskými institucemi a osobami, upraví.

Zdroj: eretz.cz