O prostějovském sboru Křesťanského společenství jsme vás v Logose naposledy informovali asi před rokem a půl. V jednom rčení se říká: vše, co je živé, roste. Pojďme se tedy podívat, co se od podzimu roku 2005 v tomto sboru událo.

První podstatnou změnou, o které jste se také na stránkách Logosu mohli dočíst, bylo ustanovení samostatného sboru v Olomouci. Byla to radostná událost a je povzbuzující vidět, že tento nový sbor roste v síle i do počtu. Odchodem „Olomoučáků“ trochu prořídly řady na našich nedělních shromážděních, což nás motivovalo do další práce.

Velkou událostí pro sbor bylo získání dlouhodobého bezplatného pronájmu vlastní budovy. Usilovně pracujeme na její rekonstrukci a očekáváme, že v jarních měsících se do ní budeme moci přestěhovat. Do praktické pomoci při rekonstrukci se nad naše očekávání zapojilo mnoho bratrů a sester. Stejně tak jsem Bohu a také bratrům a sestrám vděční za finanční dary na vybavení těchto nových prostor.

To, že jsme hodně času i modliteb věnovali vlastní budově, vedlo k menšímu evangelizačnímu nasazení na úrovni celého sboru. Za loňský rok se k Bohu obrátilo a nechalo pokřtít jen pár nových lidí. Kladli jsme a i nadále klademe důraz na osobní evangelizace. Začali jsme také jezdit promítat křesťanské filmy do městeček a větších vesnic okolo Prostějova. Minulý rok jsme používali hlavně film Luther a nejen s tímto filmem budeme letos pokračovat na dalších místech. V průběhu podzimních měsíců jsme pořádali večery kurzů Alfa a potěšující byla pravidelná účast pozvaných hostů. Někteří z nich projevili zájem o křest ve vodě a navštívili některá naše shromáždění.

Minule jsme psali také o misijní práci prostějovského sboru ve Vyškově a Přerově. Práce v Přerově pokračuje, jezdíme tam pravidelně na modlitby a pořádáme evangelizační shromáždění s kázaným slovem i promítáním filmů. Ve Vyškově jsme práci přerušili, protože se nám i po několika letech služby v tomto městě nepodařilo najít vhodné zázemí v podobě rodiny či jednotlivce, kteří by se stali dobrým „základem“ pro novou misijní skupinu. Několik bratrů a sester, kteří skrze naší službu ve Vyškově uvěřili v Boha, dojíždí nepravidelně na shromáždění do Prostějova. Na druhou stranu se do sboru vrátilo několik lidí, kteří z různých důvodů z církve odešli koncem 90. let. Máme velkou radost z toho, že se aktivně zapojili do sborového života.

Před více než rokem se na našeho pastora obrátila malá skupina křesťanů z Kuřimi. Tento vztah se postupně rozvíjel a to tak, že se k našemu sboru připojily dvě rodiny kuřimských věřících a každé úterý probíhá v Kuřimi domácí shromáždění. Vzhledem k tomu, že Kuřim je blízko Brna (nebo chcete-li, Brno je blízko Kuřimi), přijíždí na tato shromáždění i několik bratrů a sester z Brna. Každé úterý se tedy v domě jedné křesťanské rodiny schází touto dobou dvanáct Pánových učedníků ke chválám, modlitbám a poslouchání kázaného slova. Skoro všichni z nich jezdí i několikrát měsíčně na nedělní bohoslužby do Prostějova. Věříme, že Pán vidí tuto jejich zavázanost a že jim ji hojně odplatí. Koncem minulého roku jsme uspořádali několik evangelizačních promítání v Kuřimi a také i v Brně a v letošním roce budeme s potenciálem dvanácti učedníků v evangelizacích pokračovat.

Další změnou, kterou pozorujeme během posledních měsíců, je větší zapojení bratrů a sester do modlitebních shromáždění. Každé pondělí se k modlitbám schází 30-35 sester a každý pátek kolem 20 bratrů. Jako muži máme tedy co dohánět. Chtěl bych zmínit ještě jednu pozitivní změnu, která se však na rozdíl od ostatních nedá popsat čísly. Vnímáme zlepšující se atmosféru a rostoucí pomazání v průběhu bohoslužeb. Bůh žehná náš chválící tým a skrze jeho službu přicházíme na shromážděních do Pánovy přítomnosti. Pravidelně připravují nové písně, na kterých je „cítit“ pomazání.

Stejně jako v dalších sborech KS Milost jsme i u nás v lednu posílili systematické biblické v rámci biblické školy. Ta probíhá jednou měsíčně v sobotu dopoledne. První setkání proběhlo před dvěma týdny a vyučování ve dvou ročnících se zúčastnilo skoro 60 bratrů a sester, kteří kromě Prostějova přijeli z Olomouce, Kuřimi, Brna Hodonína a Pelhřimova.