Boží království totiž není v řeči, ale v moci. (1. Korintským 4,20)
Nejčtenější
Témata

Církev víry Brno

logos-10-2017-brno01.jpg

Kdo hledá, nalézá a kdo tluče, tomu bude otevřeno.

V roce 2003 začala skupinka křesťanů v Kuřimi u Brna hledat užší společenství s Bohem a živou církev. V roce 2005 díky kontaktu ze začátků budování křesťanských společenství navštívili kuřimští prostějovský sbor někdejšího KS, dnes Církve víry. Okamžitě jim bylo jasné, že „toto“ také chtějí a pastor s manželkou se skupiny ujali a brzy začali dojíždět na domácí setkání a budovat první učedníky. Skupinka poměrně rychle narostla a Hasovi s ní měli od začátku jasno, že nemá-li zabřednout do křesťanského undergroundu, bude třeba přejít do nedalekého Brna a otevřít veřejné shromáždění.

Po přestěhování do jednoho z kulturních domů ve městě jsme se scházeli nejprve v menších, a brzy nato ve větších prostorách a pravidelně v prvních letech dojížděli i do Prostějova, kde jsme přebírali nejen kvalitní duchovní stravu, ale také se učili velmi důležitým principům pro fungování sboru a služeb. Od začátku se k naší skupině připojovali i studenti ze Slovenska většinou ze spřátelených sborů. Po čase jsme se osamostatnili, ale postupně začal vyvstávat nový růstový problém. Už od roku 2009 nás Radek Hasa povzbuzoval k hledání vlastních prostor a tuto potřebu jsme začali stále více pociťovat. Nejprve bylo mnoho různých akcí a entuziasmu, ale postupně začalo všechny vyčerpávat „nomádské“ fungování v prostorách, kde jsme se neustále museli dělit o napnutý čas s jinými organizacemi a aktivitami a nejednou nebylo ani jisté, kde, kdy a zda vůbec bude moci shromáždění být. Hledali jsme a modlili se tedy za nové… a… nenacházeli.

Určitá frustrace a únava z hledání už byla všeobecná, ale právě když lidé pustí opratě ze svých rukou, může je převzít Pán. Na začátku roku 2015 se tak pro brněnský sbor Církve víry začala psát v mnoha ohledech nová kapitola služby.

Na podzim 2014 objevili manželé z našeho sboru nové prostory, které v tu chvíli navenek nijak nejevily známky toho, že by se zde mohl scházet Boží lid. Ale Bůh nám otevřel do široka srdce pana majitele, pro kterého nic nepředstavovalo problém a kompletně nám zrekonstruoval vše k našemu obrazu, ba až nad naše očekávání.

logos-10-2017-brno02.jpg

V nových prostorách jsme se velmi rychle zabydleli a do nového roku vstoupili s dobrou vyhlídkou. Hned zkraje se téměř zázračně zformoval nový chválící tým z řad mládežníků, rychle jsme vybavili dětský sálek a hlavně – mohli jsme se svobodně rozhodovat o využití času a nemuseli před či po Bohoslužbě spěchat a místo toho si udělat chvíli na obecenství či na kávu.

Hospodin je Bohem expanze a růstu, a to se projevilo i v církvi. Houfně začalo přibývat dětí, a protože Brno je městem univerzit, přirozeně často absorbujeme i mnoho mladých přišedších ze Slovenska i z Čech, z nichž někteří se vrací po škole zpět domů, ale někteří zakořeňují. Nemělo trvat dlouho a zjistili jsme, že dětská besídka je nám jaksi malá, slovo dalo slovo a zabrali jsme další navazující prostory. Lidé se k nám začali přidávat nejrůznějšími cestami. Našli si nás na internetu, zalíbilo se jim a už zůstali, nebo přijali Krista po osobním svědectví a nad to před našima očima z dětí vyrostli mladí služebníci.

Radek Hasa s manželkou vedou ovečky k osobnímu rozvoji a ke studiu, což je zřejmé mimo jiné v nedávné nové vlně studentů na maďarské akademii Svatého Pavla, nebo při čerstvě rozběhnuté biblické škole sborů Milosti. Náš pastor vidí v lidech potenciál, a proto podporuje různé aktivity a dává příležitost k uplatnění – takže za krátkou „novou historii“ byla škála aktivit opravdu pestrá. Sborový silvestr, přednášky cestovatelské, vědecké, filozofické, lékařské, samozřejmě vždy s evangeliem, gospelový koncert, aktivity v ulicích, setkání mládeže, noční bdění, speciální setkání mužů, nebo žen a celá řada hostí z našich česko-slovenských sborů, pak z Maďarska, ale i třeba ze Švýcarska, Ameriky, nebo z Kurdistánu. Růst je vidět na rodinách, jednotlivcích a na všech úrovních služby od vedení dětských besídek až po technický tým. Pravidelné české letní tábory se také neobejdou bez zapojení Brňáků…

Pamatujeme si, že jsme byli odchováni prostějovským sborem z malé skupinky lidí, a proto jsme vděčni, když se také nám otevřely nadějné dveře pro misii. Jedna rodina z Prostějova se po modlitbách a zralé úvaze přestěhovala do Třebíče a okolo nich pozvolna vzniká misijní skupina, ke které se přidali dva nedávno znovuzrození místní mladíci získaní službou Brňanů a jedna sestra, která přijala Pána v budapešťském sboru Hit Gyülekezete. Každý čtvrtek se třebíčští schází v pronajatých prostorách s podporou a vedením našeho pastora i bratří a sester z Brna.

Máme dobré očekávání další expanze. Jednak proto, že se nám rozeběhly svatby jak na běžícím pásu a jednak proto, že mnozí (nejen) mladí mají dobré předpoklady pro založení nových misijních skupin.

Je před námi ještě hromada práce… a to je dobře.



Související články

Církev Víry Hodonín|Logos 4 / 2017 | Redakce |Představujeme
Církev víry Prostějov|Logos 12 / 2015 | Milada Pajerová|Ze života církve
Cirkev má budúcnosť|Logos 8 / 2009 | Jaroslav Kříž |Téma
Jak roste církev|Logos 5 / 2010 | Jaroslav Kříž |Téma
Příběh velkého rozkolu|Logos 10 / 2010 | Daniel Šobr |Historie