Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta svévolníků vede do záhuby. (Žalm 1,6)
Nejčtenější
Témata

Jak mě Pán přivedl do našeho sboru

logos-09-2018-svedectvo.jpgV naší rodině jsem nebyla vychovávána ve víře v Boha, ale v generaci mojí babičky byli všichni katolíci. Moje prateta dokonce byla matkou představenou na Lomci (poutní místo s klášterem a kostelem v jižních Čechách) a několikrát za svůj život navštívila papeže. To ona mi darovala moji první Bibli a vedla mě ke katolickým církevním obřadům (křest mých dětí, církevní svatba apod.). Katolická tradice tedy u nás byla poměrně silná. Dříve jsem žila v malém městečku na Šumavě, kde jsem pravidelně chodila do katolického kostela. Po přestěhování do Českých Budějovic jsem dále pokračovala v návštěvách katolických kostelů a navštívila i několik jiných církví, ale nikde mě to neoslovilo.

Než jsem poznala sbor Církve víry v Českých Budějovicích navštěvovala jsem dlouhá léta s větší či menší intenzitou katolické kostely. Návštěvy mi ale nepřinesly žádnou změnu ani v srdci, ani v myšlení, ani v mém životě. Za zhruba deset let jsem se nedověděla nic o Božích plánech pro naši budoucnost, nic o působení satana v našich životech, nic o významu křtu a už vůbec nic o Duchu svatém. V katolickém prostředí jsem také nikdy neslyšela o důležitosti čtení Písma, tak jsem samozřejmě Bibli vůbec nečetla. Působení v katolické církvi mě neodradilo od studia jiných náboženství, hlavně buddhismu a ezoterických praktik. Stále jsem hledala, až mě Pán přivedl do našeho sboru a dal se mi poznat.

Jak se to tedy stalo a já se dostala do sboru Církve víry? Jednou mě můj kamarád oslovil, jestli bych s ním nechtěla jít na přednášku Andělé a démoni. Téma mě zaujalo, tak jsme ráda souhlasila. Vůbec jsem netušila, kdo přednášku organizuje a kam máme jít. Den předem jsem kamarádovi psala na facebook, jestli není potřeba koupit lístky. On mi z legrace odpověděl, že lístky už jsou vyprodané. Zůstala jsem tedy doma. Ale když jsem měla náš sbor poznat, tak se samozřejmě dostavila další příležitost. Zanedlouho přišla nabídka od onoho kamaráda na přednášku Křesťanství versus islám. Tentokrát se to obešlo bez nejapných vtípků a na přednášku jsme dorazili. Až na místě jsem se dozvěděla, že jsem na půdě křesťanského sboru. Dnes už můj pastor Vladimír Kocman mluvil velmi poutavě. Na závěr pozval přítomné na nedělní bohoslužbu, po které bude následovat povídání a malý oběd. Vzhledem k mojí ostýchavosti se mi moc nechtělo mezi úplně cizí lidi, ale táhlo mě to tam. Nakonec jsem sebrala odvahu a v neděli do sboru dorazila. Byla jsem velmi mile přijata, následné povídání bylo přátelské a ani pizza nebyla špatná. Konečně jsem se dozvěděla, o jakou církev se vlastně jedná, co je jejím cílem, jaké jsou její priority. Zpočátku jsem si nebyla jistá a stále se ptala Pána, jestli je to opravdu to místo, kde mě chce mít. Byl to velký rozdíl oproti katolickému NIC. Ale postupně se moje občasné návštěvy změnily v pravidelné. Nechala jsem se pokřtít nejprve vodou, pak Duchem svatým a postupně se zapojila do sborové práce.

Teprve v našem sboru se mi otevřely oči a Bůh se dotkl mého srdce. Našla jsem zde Boží rodinu, která je pro mě velmi důležitá v posilování víry, na cestě, po které společně jdeme za Pánem. Postupně se začal měnit i můj život. Dříve jsem měla psychické problémy, které mi velmi znesnadňovaly život. Trpěla jsem úzkostmi a fobiemi. Často jsem si připadala jako vězeň ve svém těle. Ježíš Kristus mě postupně všech těchto problémů zbavil a dnes jsem svobodná a šťastná. Naučila jsem se odevzdávat Pánu svoje starosti. Cítím Jeho ochrannou ruku v mém životě a jsem za to velmi vděčná – za milost víry, za náš sbor, za našeho pastora.

Petra Klomfarová, Církev víry České Budějovice



Související články

Jak mě Bůh uzdravil a změnil|Logos 3 / 2014 | Redakce |Skutečný příběh
Jak roste církev|Logos 5 / 2010 | Jaroslav Kříž |Téma
Jak jsme se dostali do sboru Církve víry v Praze|Logos 6 / 2018 | Redakce |Skutečný příběh
Kdo mě vysvobodí z odsouzení?|Logos 6 / 2016 | Redakce |Skutečný příběh
Bůh mě vytrhl z nemoci a okultizmu|Logos 7 / 2016 | Redakce |Skutečný příběh