Oheň Ducha Svatého v Jižní Americe

V roce 2009 uplynulo 100 let od počátku letničního probuzení v Chile. Vše začalo ve měste Valparaíso skrze službu Willisa C. Hoovera, pastora ze Severní Ameriky. Díky tomuto probuzení vznikly silné a vlivné letniční církve, které ovlivnily a proměnily Chile na požehnaný a stabilní stát.

Probuzení začalo v Baptistické církvi ve Valparaíso v Chile skrze pastora Hoovera. Pastor Willis C. Hoover se narodil roku 1858 ve státě Illinois. Pocházel z vážené křesťanské metodistické rodiny a vyrůstal mezi uznávanými učiteli. Vystudoval medicínu a chirurgii na univerzitě v Chicagu. Tomuto oboru sa věnoval šest let, dokud nezačal prožívat Boží povolání do služby. Uprostřed svých nejlepších let, s plným vědomím své profesionální způsobilosti a záviděníhodnému společenskému postavení, se neváhal vzdát své kariéry a rozhodl se přinést do Chile poselství osvobození a vykoupení.

Spolu se svou manželkou Mary Anne Hilton vybudoval školu a čtyři křesťanská centra. Pastor Hoover byl znám svou velkou horlivostí a mentalitou služebníka. Často se připomíná situace, kdy bylo potřebné přemístit tři lavice do nové sborové budovy. Jeho spolupracovník navrhl, aby vyhledali bratra, který by to udělal, ale pastor Hoover odpověděl: „A kdo jsme my?“ Vzal lavici na rameno a sám ji odnesl na místo.

Jeho odevzdanost Božímu dílu můžeme vidět i v jedné z jeho posledních modliteb, která zněla následovně:  „Pane, dej nám další probuzení, takové, jaké jsi nám dal, ale bez těch chyb, které jsme učinili. V každém případě dej další probuzení.“

Na začátku 20. století se šířila vlna pomazání a obnovy na vícero místech světa. Pastora Hoovera motivovaly zprávy o křtu Duchem Svatým ve Spojených státech, Skandinávii, Jižní Africe a Indii a rozhodl se prosit Boha o tento dar i pro Chile.

Z počáteční etapy probuzení (okolo roku 1909) existují fascinující a inspirující svědectví. Toto je historický záznam jednoho z nich:

V těch dnech jeden bratr, zaměstnaný jako noční hlídač, přišel za pastorem a řekl mu: „Pastore, byl jsem doma a spal jsem, když v tom ke mně přišel Pán a řekl mi: Vstaň, chci s tebou mluvit. Odpověděl jsem: Dobře, Pane. On mi řekl: Jdi za svým pastorem a řekni mu, aby zavolal další služebníky, aby se bez přestání horlivě modlili, protože je chci pokřtít ohnivými jazyky a použít je na svém díle. Odvětil jsem: Dobře, Pane, můžu být jedním z nich? Jeho odpoveď byla „ano“, a tak jsem okamžitě vstal a běžel sem.“

„Vzpomínám si na ten den“, napsal pastor Hoover, „uvědomili jsme si, že je to Boží odpověď na naše modlitby a zároveň začátek něčeho velkého. Od toho dne jsme se s dalšími pěti služebníky začali každý den o páté hodině odpoledne scházet a volali jsme k Bohu o průlom.“

Postupně počet lidí toužících po Duchu svatém začal narůstat.. Z pěti na třicet, potom na sto a nakonec až na dvě stě padesát osob, které se scházely každý den. Byli pokřtěni Duchem svatým a hovořili novými jazyky. V té době začaly do církve přicházet davy lidí hladových a žíznivých po Bohu. Obrovský nárůst věřících po celém státě překvapil i samotné průkopníky tohoto probuzení. Bylo tam obrovské požehnání, ale zároveň i velké pronásledování. Vůdci a pastoři byli zatýkáni policií a často zavíráni do vězení, ale v celách zpívali, tancovali, modlili se v jazycích a prorokovali strážníkům. Byli pronásledovaní ze všech stran – vyhazovali je z metodistických církví, protože metodisti nechtěli přijmout takovouto formu probuzení.

Za celou dobu této tzv. „letniční exploze“ uveřilo v Krista téměř 3 miliony lidí  a bylo to mocné znamení Boží intervence.  Jistý historický zápis to popisuje následovně: „Byla to překvapující scéna, kterou nebylo možno nikdy před tím v Chile vidět. Lidé radostí tancovali, měli duchovní vize, mluvili andělskými jazyky a prorokovali o tomto velkém probuzení.“

Po deseti letech od začátku probuzení měla Baptistická cirkev sbory po celém státě a dohromady asi 10 000 registrovaných členů. V průběhu dalších padesáti let počet členů narostl na téměř 400 000.  Dnes, 100 let od začátku probuzení, je v Chile asi 14 000 sborů s třemi milióny členy, kteří tvoří 15% celkového počtu obyvatel. Letniční církev je velká a silná, a to nejen počtem věřících a pastorů ,ale i svou duchovní mocí a plností Ducha Svatého. Na bohoslužbách se dějí uzdravení, zázraky, manifestace Boží moci a projevují se duchovní dary. Bůh hovoří k národu skrze své Slovo a církev. Dalším ovocem, které dokazuje vitalitu a dynamismus církví, jsou velké projekty – množství nových cirkevních budov, výstavby škol a založení první křesťanské univerzity v krajiné.

Nejen Chile zažívalo ve 20. století velké Boží navštívení, ale i ostatní části světa. Skrze světoznámé probuzení na Azusa Street v Los Angeles se vlna Ducha Svatého rozlila do celé Jižní Ameriky. Atmosféru tohoto vzrušujícího období zachycuje Boží služebník, autor vícero knih, pastor Fernando Sosa z Mexika:

První zprávy o dění na Azusa Street byly senzační. Dokonce i sekulární tisk informoval o radostné a povznesené náladě ve společnosti. Bylo to jako za doby Ježíše Krista. Démoni vycházeli, nemocní byli uzdravováni, mnozí byli slavně zachráněni, obnoveni a pokřtěni Duchem Svatým a mocí.

Formovali se hrdinové víry, slabí byli posilňováni v Pánovi, srdce byla zkoušena. Byl to zvláštní, hrozný čas přezkušování, nejen skutků, ale i vnitřních a tajných motivů. Nic nemohlo být zatajené před pronikavým Božím okem. Uctívalo se Ježíšovo jméno, vyvyšovala se Jeho krev a ctil se Duch Svatý. Všude byly velké projevy moci, které způsobovaly, že i silní muži padali na zem a dlouhé hodiny zůstávali pod úžasnou Boží mocí.

Bylo jasné, že probuzení bude mít celosvětový dopad. Mnozí, když slyšeli zprávy o navštívení Ducha Svatého, rozmýšleli a pochybovali, zda to opravdu pochází od Boha. Já jsme pevně uvěřil, že to je od Boha a že tento oheň zapálí celou Latinskou Ameriku. Každou hodinu odevzdalo svůj život Bohu přibližně 400 lidí.

Přišly šedesáté roky. Velmi se mě dotýkalo, že jsem mohl žít mezi těmito lidmi, mluvit s nimi a vidět velkou žízeň a hlad po Bohu. Uzdravení a zázraky se děly jeden za druhým, křest Duchem Svatým s hovořením v cizích jazcích se rozšířil jako oheň. Toto způsobilo neuvěřitelný hlad po Božím slově. Nejvíce se rozšiřoval z hlavního města Mexika, Mexico City.

Lidé se začali zaobírat Slovem, jejich oči se začaly otevírat a uviděli, že mnohé věci, které činili, nebyly dobré. Na základě tohoto věřící otevírali své domy a vytvářely se skupiny scházející se ke studování Bible, které se začaly enormně rozrůstat a vznikly z nich pěti až deseti tisícové mega sbory, které existují dodnes.

Otevíraly se křesťanské kavárny, lidé se společně scházeli a za doprovodu kytar zpívali nové a svěží chvalozpěvy. Většina z nich  pocházela z Kalifornie od skupin mladých, kteří se obrátili z prostředí drog a hippies. Boží přítomnost byla nádherná, a proto se i někteří křesťané z tradičních církví oddělili a začali navštěvovat domácí skupiny. Tradiční církve začaly tudíž závidět a kritizovat toto nové hnutí, které s sebou neslo křest v Duchu Svatém.

Byly to dojemné časy pro celý národ. Bylo to jako malý plamen, který každým dnem rostl a pohlcoval vše. Vznikala nová hudba, nové chvály, které se brzy dostaly i za hranice Mexika a nejvíce se hrály v osmdesátých letech.

V devadesátých letech znovu silně zafoukal vítr Ducha Svatého. V Kolumbii byl obrovský hlad a chudoba, a právě v tomto prostředí začaly vyrůstat nové velké církve. V Argentíně se dělo to samé. V Salvadoru vyrostly z malých skupin velké sbory. V Kostarice bylo také silné hnutí Ducha Svatého, skrze televizní vysílání bylo zasaženo dvacet dva států Latinské Ameriky.