Misijní skupiny jsou důležité

Zdravíme vás opět po nějaké době z Pelhřimova. Pro ty, kdo nás neznají, jsme sborem na Vysočině v ČR pod službou Milosti již 16 let. Před šesti lety jsme přijali se ženou práci na Božím díle jako novou výzvu v životě. Do této služby nás ustanovil náš pastor a učitel ve víře Peter Kuba. Vstoupili jsme do toho s vírou v našeho Pána. Tato práce je nádherná a převyšuje naše smýšlení o našich schopnostech. Naším sborem během těch let prošlo mnoho lidí, kteří svůj život vydali Bohu. Bohužel někteří se nechali odvést, začali navštěvovat jiné skupiny a někteří jsou v tuto chvíli osamoceni. Některé situace byly pro nás náročné, ale rozhodli jsme se ve službě vytrvat a jít dál. Pán nám přidal k naší službě další nové služebníky, kteří se zapojili do práce na Božím díle v Pelhřimově a nově i v Humpolci. 

Rád bych vás chtěl povzbudit v tomto článku „O důležitosti malých sborů a misijních skupin v menších městech, ve kterých někteří z nás žijeme.“

Poznali jsme, že aktivní život křesťana má být viditelný, a nejen ho žít v soukromí. S mojí manželkou Majkou jsme rádi, že u nás ve sboru tomu tak je. Ať už se to týká jakékoliv služby, aktivní člověk neukryje světlo Ježíše Krista před tímto světem. Takoví lidé mají více příležitosti vydávat svědectví o našem Bohu a je otázkou času, kdy si lidé všimnou, že jejich životy jsou jiné. (Lukáš 12,8–9)Můžeme říct, že v tomto stále rosteme a zdokonalujeme se.

Naše práce v našich městech je velmi důležitá. Lidé, s kterými denně komunikujeme, vydáváme jim svědectví, mají tedy možnost ve svém domácím městě přijít a setkat se s Boží přítomností. Jedině ve společenství Božího lidu, a ve společném studování „Božího slova“ může dojít k porozumění věcí, které má Bůh pro naše životy už tady na zemi. (Žalm 64,10–11, Efeským 3,17–20)

Scházíme se dvakrát týdně v Pelhřimově na modlitbách a pravidelných nedělních bohoslužbách. Začali jsme práci v Humpolci, kde se setkáváme v místním parku Stromovka, kde probíhají pouliční evangelizace a modlitby.

Pravidelně se účastníme sobotních bohoslužeb v Praze, odkud čerpáme vize, cíle, směr, povzbuzení a pomazání k další práci na Vysočině. Z našich měst vypravujeme auta a též se účastníme křesťanských konferencí v Banské Bystrici, které jsou vyvrcholením naší společné práce a služby. Vždy jsme velmi posilněni a obohaceni.

Již po čtvrté jsme se zapojili do organizace „Letní dovolené služebníků“. Tato akce čítá poslední dva roky 150-200 lidí. Každoroční práce na této společné dovolené se opravdu vyplatí a výsledkem je naplánování mnoho evangelizačních akcí pod organizací „Zasáhnout svět“, na kterých se obrátily desítky lidí a celkově se Boží lid dostal do daleko většího ohně pro službu. Dovolená slouží i k poznání se mezi sebou a s lidmi z jiných našich sborů. O čemž svědčí např. jedno uzavřené manželství. Letos to bude takový restart po všech těch opatřeních, do kterých jsme byli vtaženi tímto světem.

Možná se to může zdát, že je to hodně práce na menší misijní sbor, ale někteří z nás se velmi rozhorlili pro práci na Božím díle a stalo se to součástí našich životů. Boží slovo říká v (Efeským 6,6), abychom sloužili jako Kristovi služebníci, kteří činí Boží vůli a v (Koloským 3,12) abychom se oblékli jako vyvolení Boží. Jsme povolaní sloužit k jasným účelům (1. Petr. 2,9;15, 4,2), neboť toužíme „Zasáhnout svět“. (Efeským 3,8–10)

Chtěl bych vás touto cestou všechny povzbudit, že pracovat na místním Božím díle a být součástí velkého sboru a Božího díla, je to, za co stojí žít. Naše touha vždy byla pracovat na Božím díle. Na „plný úvazek“ se nám to povedlo až v posledních letech. Toužili jsme, abychom finančně nezatěžovali naši skupinu nebo jiný sbor. Po šesti letech se tato věc povedla a Bůh se k tomu mocně přiznal. Naše rozhodnutí připojit se naplno pod službu manželů Kubových a podporovat technickou službou a finančně Pražský sbor, je to nejlepší, co jsme v našem životě udělali.

Bůh má svůj plán, pro každé město jiný a hledá ochotné srdce. Pokud už takovými lidmi jste, potřebujete spolupracovníky na Božím díle. Jsme spolu s mojí ženou Pánu vděční za to, že nám do Pelhřimova přidal lid ochotného srdce. Buďme tedy Božím lidem jako za dnů Davida. (1. Letopisů 12,23) A pokud takový tým kolem své služby v tvém městě zatím nemáš, věř, že přijdou v nejbližším čase. (1. Letopisů 28,20–21)

Požádali jsme některé členy našeho sboru, aby v pár řádcích napsali povzbuzení pro ostatní, na téma: „Co pro mě znamená místní sbor“.

Blanka:

Jmenuji se Blanka Tichá. Jsem v církvi devět let a na každé shromáždění se vždy těším – na setkání s Božím lidem a Duchem Svatým. Každý věřící by se měl zabudovat v církvi, aby rostl ve víře, protože nikdo sám ve svém životě neobstojí jako v přítomnosti Ducha Svatého a Božího lidu. Halleluja, moje víra stále roste. Bůh vám žehnej.

Mirek:

Co pro mě znamená církev nebo místní sbor? Sbor je taková „občerstvovací stanice“. Kde se každý týden, minimálně jednou povzbudím ve víře. Setkám se a naplním Duchem Svatým. Setkám se se stejně smýšlejícími lidmi a mohu Boha správně uctívat a chválit. Znamená pro mě pevný bod ve městě a bez místního sboru bych už dávno nebyl křesťan. Pokřtěný jsem od roku 1994. Mnoho let jsem chodil do církve, kde nebyl Duch Svatý a asi po dvanácti letech jsem z této církve odešel a žil jako nevěřící. V církvi Milost jsem od února 2019.

Olga:

Nevím, kdy jsem uvěřila. U mě to nebyl takový ten klasický boom. Byl to vývoj – krok za krokem, tehdy v mém zpackaném životě, kdy mě Pán vedl a proměňoval postupně. Přijetí Pána Ježíše Krista proběhlo cca před čtyřmi lety. Křest o rok později, a to společně s mým synem, který se rozhodl Pána taktéž následovat. To bylo v roce 2017 misijními kazateli evangelia v Praze. Od té doby jsem byla s křesťany nejen z ČR v kontaktu převážně po telefonu či internetu. Žiji na odlehlém místě a neměla jsem ponětí o existenci nějaké vhodné církve, kam bych měla docházet. Až jednou jsem se doslechla o Církvi víry Milost Pelhřimov přes známé, kteří byli v Milosti Brno na návštěvě a předali mi kontakt. I přes vzdálenost 25 km jsme tam se synem jeli. Co Církev Milost Pelhřimov pro mě znamená? Znamená rodinu, přátelství, lásku pro mé nové bratry a sestry, výměnu zkušeností, vyučování, chvály, čtení Písma, ale co je nejdůležitější a co nás všechny spojuje, je víra. Víra v Ježíše Krista, našeho Pána a Spasitele.

Anna:

Ať už tento článek bude číst kdokoliv, měl by porozumět, že církev (tělo Kristovo) je jedno úžasné společenství věřících lidí (Kristových následovníků), kteří vydali svůj život Kristu. Je to společenství, kde se lidé učí spolu navzájem žít, studovat Boží slovo a růst ve víře. Církev je tu od toho, aby pozvedala nejen lidi v ní, ale aby se modlila a bojovala za záchranu lidských životů i mimo církev. Můžeš mít úžasný osobní vztah s Bohem, ale nikdy nenaplníš život v plnosti, který má Bůh pro tebe připravený, pokud jsi sám.

Jsem vděčná za sbor Církve víry v Pelhřimově a za manžele Havelkovi, že to ani po těžkostech, kterými si církev prošla, nevzdali a dál stojí v čele vedoucích pelhřimovského sboru. V tomto sboru nacházím velkou podporu a povzbuzení do svého života a služby. Jsem ráda, že může být zdravá církev i v menších městech jako je Pelhřimov a Humpolec. Lidé, kteří se tu obrátí, mají okamžitou následnou péči a vedení. Kromě osobní a společné evangelizace v těchto městech, jsme se zaměřili na rozdávání „osobních“ dopisů do schránek a očekáváme, že lidé budou dotknutí ve svých srdcích a budou přicházet a zabudují se do sboru.

Věřím, že spolu s velkou podporou sboru Milost Praha a pastora Petra Kuby a jeho ženy, uvidíme velké věci i tady na Vysočině. Bůh vám žehnej!

•

Budeme rádi, když vás naše svědectví povzbudí k práci ve vašem městě. Věříme, že naše práce na Vysočině není marná a zbytečná. (1. Korintským 15,57–58) Povzbuzujeme vás k vytrvalosti a zajisté budete sklízet hojnou úrodu. Pracujme tedy usilovně bez přestání a bez váhaní s vírou, že kolem nás jsou pole, která jsou připravena ke sklizni. (Jan 4,35)

S velkou láskou vás zdravíme z Vysočiny Milan a Majka Havelkovi