„Já jsem ta cesta, pravda a život,“ odpověděl Ježíš. „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. (Jan 14,6)

Největší zázrak

Jmenuji se Monika Sztwiertniová. Vyrostla jsem v tradičním křesťanském sboru. Pána jsem přijala už ve 13 letech, ale teprve posledních 6 let se těším z obecenství sboru Církve Milost v Ostravě. Těším a raduji se z toho, jak církev může fungovat. Jak mi dáte ale asi za pravdu i v životě křesťana přichází různé zkoušky.

V listopadu 2019 mi lékaři diagnostikovali rakovinu děložního čípku. Trvalo mi pár týdnů, než jsem vůbec byla schopna se někomu svěřit a uzavřela se do sebe. Zaujala jsem vnitřní odmítavý postoj vůči nemoci a snažila se fungovat dále v běžném životě. Až jednou, v polovině ledna 2020, jsem v kázání slyšela našeho pastora, jak mluví o nějaké sestře, která byla úplně uzdravena v pokročilém stadiu rakoviny. Věděla jsem teoreticky, že Bůh má moc uzdravit, vyléčit, ale to kázání byl pro mě impuls začít jednat. Začala jsem o sobě přemýšlet jinak, postupně jsem měnila svůj postoj. Hned ten nedělní večer jsem to řekla svému muži a děkuji za jeho reakci, že to s Bohem zvládneme. Věděla jsem, že pokud se budu o tom sdílet i s dalšími blízkými, že budu posilněna jejich spoluúčastí na modlitbách za uzdravení. Různá vyšetření se prolínala se zápasem víry, bylo pár neprospaných nocí, kdy jsem si kladla otázky, co bude, jak dál. Po zákroku jsem si myslela, že už to bude jen lepší. V únoru jsem šla na kontrolu a lékař mi sdělil, že rakovina metastázuje dál a pokud nenastoupím co nejdříve na chemoterapii, zbývají mi asi dva měsíce života. Po návratu z nemocnice jsem se v pláči zhroutila a prosila Boha ať mě obdaří zdravím a vylila Mu zároveň vše, co mě tížilo. Byl to zároveň zatím ten nejsilnější moment v mém vztahu s Bohem. Postavila jsem se pevněji ve víře a těšila se na konferenci s Benny Hinnem. Slyšela jsem, jak Bůh skrze něj mocně působí, a tak jsem vyhlížela s nadějí kupředu. Následující den jsem znovu jela na konzultaci a podepsala, že nechci podstoupit chemoterapii, vyšetření a další zákroky, což bych za běžných okolnosti podstoupila, ale už jsem pevně věřila, že činím správné rozhodnutí a budu plně uzdravena. Lékaři jsem řekla celé evangelium, kterému se zájmem naslouchal, ale pak se se mnou rozloučil se slovy: „Je to váš život, vaše rozhodnutí…“ Cestou domů mi přišlo, že můj život nepatří mě, ale Bohu. V Bibli jsem se stále častěji vracela k Filipským 4,6–7: „O nic nemějte starost, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.“ Den, kdy bych dle lékařů měla nastoupit na chemoterapii se dokonce prolínal s termínem konference s Benny Hinnem. Dva dny před konferencí se mému muži zdál sen, ve kterém jsem za ním celá šťastná přišla a říkala, že každá buňka v mém těle byla uzdravena. Udivovalo mne, s jakou jistotou toto přijal a věřil tomu. Ten večer jsem se s celou rodinou vydala na večerní shromáždění pevně rozhodnutá – očekávajíc zázrak, že se něco změní a že budu uzdravena. Benny Hinn dal později toho večera výzvu, aby šli dopředu všichni nemocní a přijali uzdravení. Bůh se mne dotkl, cítila jsem hluboký dotek Ducha Svatého. Pár dní po konferenci jsem v těch místech a ve svém těle cítila něco jako mírný tlak a byla jsem si jista, že probíhá uzdravení. Pak proběhly další odběry krve, a po dvou dnech jsem měla přijet znovu k lékaři. Ale mezitím mi dříve zavolal přednosta oddělení, abych se za ním ihned dostavila. S úsměvem na rtech jsem si to nakráčela k němu do ordinace a čekala dobré zprávy, protože jsem věřila, že Bůh už něco udělal. Tři lékaři už nevěřícně kroutili hlavami nad mými lékařskými zprávami. Sdělili mi, že všechny krevní testy jsou negativní na rakovinné markry. Na ultrazvuku se ukázalo, že po sedmi zhoubných nádorech není ani stopy. Bůh je dobrý! Jsem úplně zdravá. To je pro mě zatím největší zázrak v mém životě. Bůh má moc učinit, co je v lidských očích nemožné. Dokonce i v našem manželství a rodině nastal průlom, Boží moc neporazila jen rakovinu, ale prolomila i naše neshody ve vztahu, znovu jsme se nadechli a jdeme vstříc tomu co je před námi.

Závěrem děkuji své rodině a všem blízkým, kteří se mnou bojovali duchovně i prakticky.

 

Redakční poznámka: Odmítnutí chemoterapie onkologickým pacientům rozhodně nedoporučujeme. V tomto svědectví jde o individuální rozhodnutí člověka v konkrétní situaci. Bůh může uzdravit každého a jeho uzdravení v žádném případě není podmíněné odmítáním léčby. Často přichází ruku v ruce s odbornou lékařskou pomocí.



Související články

Zázrak v meste Almolongo|Logos 9 / 2008 | Adrián Šesták |Aktuálně
Ten největší dar|Logos 2 / 2020 | Tomás Pajor|Vyučování
Znovuzrodenie – Boží zázrak|Logos 12 / 2016 | Redakce |Skutečný příběh
Duchovní dary III.|Logos 10 / 2011 | Daniel Šobr |Vyučování
Svědectví Miroslava Hýbla|Logos 10 / 2011 | Redakce |Skutečný příběh