Křesťanská konference Banská Bystrica

Očekávání bylo o to větší, že účast přislíbil Andres Bisonni, argentinský kazatel, s nímž se křesťané z Milosti poprvé setkali na podzimní konferenci v Praze. Jeho služba, která se vyznačuje důrazem na osobní vztah s Duchem Svatým a na projevy Boží moci, se tehdy hluboce dotkla našich srdcí.

Před hlavním programem konference ještě proběhlo páteční setkání mládeže. Po výborných chválách v podání mládežnické skupiny se ujal slova bratr Rado Hruška, aby se s mladými lidmi sdílel o důležitém a aktuálním tématu – vztahu mezi mužem a ženou. Spíše než o kázání se jednalo o přednášku plnou praktických rad, zajímavých informací ale i vtipů. Rado hojně citoval z vědeckých výzkumů, celou problematiku ale vysvětloval z křesťanské perspektivy. Hlavním poselstvím přednášky bylo: manželství je jediné místo, kde neplatí „dělej druhému to, co chceš, aby on dělal tobě“. Muži a ženy byli stvořeni jinak, mají jiné potřeby, proto muž neocení to, co udělá radost ženě. Muž by se měl proto zajímat o to, jak žena myslí a jaký má žebříček hodnot. Samozřejmě to platí i naopak. Vyučování bylo velkým přínosem pro všechny zúčastněné, jak pro mladé manžele tak pro nezadané.

V sobotu ráno konference pokračovala již ve sportovní hale na Štiavničkách. Návštěvníci z celého Slovenska a Čech naplnili rozlehlou halu téměř beze zbytku. Krátce po desáté hodině nastoupila na pódium hudební skupina Olivy a uvedla celé shromáždění do chval a uctívání Boha. Po chválách návštěvníky krátce přivítal senior pastor Jaroslav Kříž a předal slovo vzácnému hostu Andresovi Bisonnimu. Základním motivem Andresova kázání byla nutnost vztahu s Duchem Svatým jako s osobou. Na příkladu samařské ženy ze 4. kapitoly Janova evangelia Andres upozornil na důležitou potřebu mít ve svém životě pramen živé vody. Ačkoli samařská žena byla zřejmě náboženskými lidmi považována za hříšnici, Ježíš se nedíval na její hříšný život, ale na velikou žízeň, kterou měla v srdci. Viděl, jak se svou touhu po bezpodmínečné lásce snažila zaplnit stále novými a novými manželstvími a nabídl jí to, co jediné mohlo uhasit tuto žízeň – osobu Ducha Svatého.

Vztah s Duchem Svatým dále Andres posluchačům přiblížil na příběhu Elijáše a Elíši z druhé kapitoly 2. knihy Královské. Z krátkého příběhu Elijášovy a Elíšovy cesty do Gilgálu dokázal Andres vytěžit mnoho souvislostí a zjevení. Jednotlivá města, která oba proroci navštívili, přirovnal k různým obdobím křesťanského života, kterými si musí projít každý, kdo chce duchovně růst. Až tehdy, když začne vidět svět tak, jak ho vidí Bůh, může přijmout dvojnásobné pomazání. Jako správný charismatický kazatel nezůstal Andres jen u slov, ale poté co ukončil své poselství, vedl celé shromáždění v modlitbě a uctívání. Na závěr vyzval všechny, kdo jsou žízniví po Bohu, aby přišli dopředu. Místo pod pódiem se okamžitě zaplnilo věřícími, kteří zde přijímali občerstvení, pomazání a sílu Ducha Svatého. 

Mezi dopoledním a odpoledním shromážděním bylo místo i na další radostnou událost, která neodmyslitelně patří ke křesťanským konferencím. Mnoho bratrů a sester se rozhodlo potvrdit svou víru vodním křtem. Při večerní bohoslužbě se pak za každého z nich osobně pomodlil Andres Bisonni. 

Kromě modlitby za nově pokřtěné se Andres v sobotu večer opět věnoval kázání Božího Slova. Ve svém poselství navázal na ranní bohoslužbu a dále rozvíjel téma vztahu s Duchem Svatým, ale také s osobou Ježíše Krista. K ilustraci správného vztahu s Ježíšem si vybral postavy Marie a Marty. Na pozadí tří Ježíšových návštěv v jejich domě v Betanii vyzdvihl tři skutky, které charakterizovaly Mariin přístup k Ježíši. Poprvé, Marie na rozdíl od své sestry Marty dokázala tiše sedět u Ježíšových nohou a poslouchat jeho slova. Podruhé, v těžké chvíli po smrti svého bratra Lazara byla Marie ochotná pokořit se před Ježíšem a klanět se Mu, namísto toho aby se dožadovala okamžitého naplnění svých potřeb a naposledy, těsně před Ježíšovou smrtí, obětovala drahocennou mast, aby Ho s ní mohla pomazat. Vůně masti v tomto příběhu symbolizuje uctívání, a proto závěrečný Andresův odkaz zněl: „Očekávej na Pána, pokoř se před Ním a uctívej Ho!“ Na výzvu reagovalo celé shromáždění a s nadšením vstoupilo do chval. Atmosféra v sále byla zcela prostoupena Boží přítomností. V této atmosféře Andres pokračoval modlitbou za nemocné, kterou Bůh okamžitě vyslyšel, a na pódium ihned začali vystupovat lidé, aby vydali svědectví o svém uzdravení. Mimo jiné dosvědčovali uzdravení z artrózy, žaludečních problémů, bolestí kloubů, zubů a páteře. Po vyslechnutí těchto úžasných zpráv byli všichni přítomní naplněni vděčností k Bohu.

Završením celé konference byla nedělní bohoslužba, tentokrát už s domácími řečníky. Po radostných a pomazaných chválách posluchače krátce povzbudilo několik pastorů a pak se už o hlavní téma rozdělili pastoři Adrián Šesták a Jaroslav Kříž. Tématem jejich kázání byli andělé a jejich činnost v životě křesťana. Senior pastor Jaroslav Kříž mluvil o tom, že bez přispění dobrých andělů by žádný člověk nemohl být úspěšný a je otázkou, zda by vůbec v tomto světě přežil. Proto Bůh dětem posílá strážce, kteří ale s člověkem nemusí zůstat po celý život. Andělé mohou člověka opustit, nebo naopak mohou přijít další, člověk by se proto měl snažit, aby je od sebe neodehnal. Přítomnost andělů si nikdo nezajistí jejich uctíváním, což je podle Božího Slova hřích, ale může si je udržet jedině tak, že se bude hříchu vyhýbat a konat Boží vůli. Pokud křesťan plní Boží vůli, pak andělé pracují společně s ním. Bohoslužba a s ní i celá konference byla zakončena Večeří Páně a vkládáním rukou na všechny přítomné. 

Z konference jsme odjížděli se srdci dotknutými Boží láskou, plní ohně a odhodlání budovat Boží dílo v našich domácích městech.